Ministerstvo obrany utrácí miliony korun navíc, které nemusí. Systém nákupu není efektivní a vyzbrojování Armády ČR se tak oproti plánům prodlužuje a prodražuje. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
„Systém, jakým MO nakupuje výzbroj, nefunguje tak, jak by měl. Nákupy se prodlužují, tím rostou i náklady a zvyšuje se administrativní zátěž pro resort. MO například chybovalo při specifikaci toho, jakou výzbroj nebo náhradní díly chce nakoupit. Zadávací řízení proto muselo opakovat,“ informoval NKÚ.
Kontroloři prověřili prostředky, které v letech 2017 až 2020 vynaložilo ministerstvo obrany na výzbroj Armády ČR. Celkem šlo o uzavřené smlouvy na pořízení výzbroje a souvisejících náhradních dílů za více než 3,1 miliardy korun.
Šetření však ukázalo, že systém nákupů není efektivní.
Do roku 2020 mělo MO v plánu nakoupit pro armádu útočné pušky s granátometem, odstřelovací pušky, přenosný protitankový raketový komplet a náhradu za ruční protitankovou zbraň.
Nakonec ale pořídilo jen útočné pušky s granátometem a místo odstřelovací pušky modulární zbraňový komplet. Ostatní nákupy odsunulo do dalších let.
Při pořizování kulometů opakovalo MO zadávací řízení celkem čtyřikrát. Ministerstvo kulomety MINIMI nakupuje na etapy už od roku 2013 místo toho, aby uzavřelo s dodavatelem rámcovou smlouvu a snížilo tak administrativní zátěž, připomněl NKÚ.
„K těmto kulometům navíc MO nakoupilo nevhodné denní zaměřovače, přestože ho v průběhu zadávacího řízení na tento problém upozornil opakovaně jeden z účastníků řízení a také Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti. Tento úřad navíc ministerstvu doporučil, aby resort provedl před nákupem zkrácené vojenské zkoušky zaměřovačů s kulomety,“ podotkl úřad.
V té souvislosti dále zmínil dále, že ministerstvo zkoušky neprovedlo, i když s nimi původně počítalo. Ve výsledku tak resort utratil téměř 3,4 milionu korun za nevhodné příslušenství.
Na to, že by ministerstvo obrany mělo ověřovat parametry nakupované výzbroje ještě před podpisem smlouvy, upozornil NKÚ už v roce 2016.
Náprava ale podle kontrolorů nebyla ze strany resortu dostatečná a teprve v průběhu kontroly v roce 2020 začal připravovat změnu vnitřních předpisů.
Podle kontrolorů porušil resort obrany při nákupech výzbroje v několika případech zákon o zadávání veřejných zakázek.
Například tehdy, když zrušil zadávací řízení způsobem, který je v rozporu se zákonem. Nebo když uzavřel s dodavatelem smlouvu, která neodpovídala zadávacím podmínkám, a tím porušil i zásadu transparentnosti. (pel)
Sněmovna schválila státní rozpočet 2021. Vláda musela kvůli KSČM sebrat 10 mld. Kč obraně
Za modernizaci vrtulníků pro armádu zaplatí obrana navíc půl miliardy korun