Městům a obcím v Česku hrozí akutní kolaps celého systému třídění plastů. V platnost totiž vešlo ustanovení zákona o odpadech, které znemožňuje některé z dosavadních možností, jak nakládat s určitými frakcemi z třídění plastů. V řadě obcí přitom letos porostou i poplatky za odpad, jejichž výši si určuje každá obec zvlášť.
Informoval o tom Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR).
„Pokud třídící linky nebudou moci podle nového zákona odbavovat všechny své výstupy, pak hrozí, že od obcí budou přijímat jen plasty obsahující výhradně zaručeně obchodovatelné složky,“ uvedl Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek.
Na třídících linkách se v současné době podle nové odpadové legislativy neuplatní jiné plasty než PET láhve, tvrdé obaly na drogistické zboží a fólie. Ostatní plasty zvané plastové výměty již třídící linky nevezmou. Nedají se podle této legislativy ale ani odvézt na skládky.
Svaz měst a obcí ČR jedná se všemi zainteresovanými skupinami, naposledy jednali jeho zástupci o problému plastových výmětů minulý týden s ministerstvem životního prostředí.
„Rozhovory vedeme intenzivně i se zástupci společnosti EKO-KOM, spolupracujeme i s Českou asociací obalového hospodářství (ČAObH). Rozhodně nechceme, aby třídící linky zastavily nebo adekvátně omezily samotný proces dotřiďování veškerých plastových odpadů,“ vysvětlil Drahovzal.
Podle něj není možné občanům říkat, že teď mají třídit např. jen PET lahve a za měsíc jen kelímky od jogurtu.
„Z velké části obcí by totiž pak mohly zmizet žluté kontejnery. A dlouhodobým neřešením této situace hrozí demotivace občanů pro třídění odpadů, což jednoznačně nelze připustit, pokud má ČR, obce a města zajistit vyšší třídění a materiálové využití odpadů,“ dodal.
V řadě obcí přitom letos porostou i poplatky za odpad, jejichž výši si určuje každá obec zvlášť.
Podle Českého statistického úřadu dosáhla celková produkce odpadů v České republice v roce 2019 hodnoty 37 milionů tun.
Z celkového množství odpadu tvořil 14,4 procenta odpad komunální.
Produkce komunálního odpadu představovala v roce 2019 hodnotu 5,3 milionů tun. Více než 71 procent (3,8 milionů tun) přitom pochází z obcí.
Na jednoho obyvatele České republiky připadalo v roce 2019 v průměru 499 kilogramů vyprodukovaného komunálního odpadu.
Nejvíce odpadu se v roce 2019 vyprodukovalo ve Středočeském kraji a v Praze, kde objem překročil hranici 5 milionů tun.
Nejméně odpadu připadalo na Karlovarský kraj s více než 680 tisíc tun.
Z hlediska konečného nakládání se u nás v roce 2019 15,1 milionů tun odpadu materiálově recyklovalo. Na skládkách skončilo 3,6 milionů tun, 1,3 milionů tun bylo energeticky využito a zhruba 1 milion tun odpadu byl kompostován.
Od července 2021 by měl v Česku platit zákaz plastových vatových tyčinek, příborů, talířů nebo brček. Doprodej zásob bude možný, úplný zákaz uvádění do oběhu by měl začít platit nejpozději o rok později.
Podle odhadů ministerstva se v Česku ročně prodá zhruba 300 milionů plastových brček, 20 milionů talířů, 60 milionů příborů, 40 milionů nádob na jídlo a 40 milionů kelímků z expandovaného polystyrenu. (pel)