Ministerstvo obrany by už příští rok mohlo rozhodnout, jaké stíhací letouny bude v budoucnosti česká armáda využívat.
Ministerstvo obrany by už příští rok mohlo rozhodnout, jaké stíhací letouny bude v budoucnosti česká armáda využívat. Na jednání sněmovního branného výboru to uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). Poslancům také řekl, že nyní nepočítá s nákupem nového menšího letadla pro tzv. vládní letku. Kvůli nedostatku peněz byl také odsunut harmonogram nákupu velkého dopravního letounu, a to z období do roku 2025 na období do roku 2028.
Pronájem nyní využívaných 14 gripenů ze Švédska vyprší v roce 2027, ministerstvo obrany může následně využít ještě dvouletou opci. Podle Metnara má obrana stanoven termín pro rozhodnutí o další budoucnosti českých stíhačů do roku 2025.
Očekává ale, že by rozhodnutí mohlo padnout už za rok. Ministerstvo tak chce zabránit potížím z minulosti, kdy Česko rozhodovalo o prodloužení pronájmu gripenů pod časovým tlakem.
Náčelník generálního štábu Aleš Opata poslancům řekl, že armáda dokončí své doporučení dalšího postupu do konce tohoto roku, příští rok pak dokument předá ministerstvu. Podle Metnara mohou nastat tři varianty.
První počítá s tím, že by armáda i nadále využívala nynější gripeny, podle druhé by dostala k dispozici novou generaci těchto strojů a třetí by znamenala přechod na jiné stíhačky.
Analýza dalšího rozvoje taktického letectva se zabývá i budoucností bitevníků L-159, které podle armády odpovídají době jejich pořízení. Aby mohly být nasazeny do operací NATO, vyžadovaly by velkou modernizaci.
Ke čtyřem nyní využívaným přepravním letounům CASA C-295M by ještě letos mohly přibýt další dva. Podle Opaty první z nich tento týden zahájil testovací lety, výrobu druhého by mohla zbrzdit pandemie.
Předán by tak mohl být až na začátku příštího roku. Ve vojenském letectvu naopak skončí v srpnu Challenger CL-601.
Loni se ministerstvo pokoušelo zakoupit menší použitý stroj, který by zvýšil kapacitu tzv. vládní letky pro přepravu ústavních činitelů. To se ale úřadu nepodařilo, podle Metnara nebyly vyčleněny dostatečné peníze.
Poslancům řekl, že nyní ve vládě podpora pro nákup nového stroje není. Podle Opaty požadavky na přepravu hlavních ústavních činitelů armáda zastane. Harmonogram nákupu velkého dopravního letadla byl podle Metnara kvůli nedostatku peněz odsunut na období do roku 2028.
Prodloužilo se i pořízení nové generace výcvikového letounu L-39NG, které chtěl od Aera Vodochody pro výcvik armádních pilotů koupit státní podnik LOM Praha. Zakázka byla několikrát odložena. Důvodem měla být špatná finanční situace firmy.
Kontrakt na čtyři stroje L-39NG za 1,1 miliardy korun, který vláda poprvé projednávala už v lednu 2019, nyní řešil i sněmovní výbor pro obranu.
„Vidím to problematicky,“ řekl poslancům Metnar.
Dodal, že Aero stáhlo svoji původní nabídku a nyní předložilo novou, která je však dražší a mění i způsob a harmonogram financování. Tím se prý dostává celé vyjednávání na začátek, protože aktuální cenu musí nejprve posoudit znalec.
Letecká továrna vysvětlení ministra odmítla.
„Aero nic nestáhlo. Za čtyři roky jsme dali několik nabídek, LOM Praha žádnou nevyužil a jejich platnost vypršela,“ uvedla společnost na Twitteru.
LOM nové stroje potřebuje pro zajištění výcviku vojenských pilotů, nyní používaným letounům končí životnost. Opata věří, že státní podnik svým výcvikovým závazkům vůči armádě dostojí. Armáda ale má připraveny záložní varianty, řekl poslancům.
První počítá s tím, že by se vojenští piloti cvičili v některé ze spojeneckých zemích. Druhá, kterou označil za „bolestivější“, by výcvik svěřila armádě.
Ve vrtulníkovém letectvu armáda počítá v roce 2023 s ukončením provozu bitevních strojů Mi-24/35, které nahradí nové stroje ze Spojených států.
Obrana z USA kupuje osm víceúčelových vrtulníků Venom a čtyři bitevní Viper. Opata připustil, že jejich počet by se do budoucna mohl zvýšit.
V letech 2023 až 2025 také skončí provoz tří vrtulníků Mi-8 ve VIP verzi, které se používají i k přepravě politiků. Pro tyto účely budou přestavěny dva stroje Mi-17.
