Anketa Absurdita roku se letos zaměřila na bizarní přešlapy Babišovy vlády během pandemie covidu-19. (Ilustrační foto)

Nominacím v anketě Absurdita roku, která má upozornit na nejnesmyslnější byrokratické povinnosti uložené podnikatelům, letos vévodí nejabsurdnější kroky Babišovy vlády během pandemie covidu-19. Loňským vítězem se staly zmatečné tři sazby daně na pivo vyhlášené ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO).

„Absurdita roku je anketa, která velmi zdařile poukazuje na největší komplikace spojené s podnikáním v České republice. Podnikatelé a živnostníci jsou přitom páteří naší ekonomiky, není třeba jim lámat obratle a ohýbat záda ještě víc, než je bezpodmínečně nutné,“ uvedla v souvislosti s vyhlášením loňské vítězné absurdity roku Zuzana Filipová, ředitelka komunikace a CSR skupiny MONETA.

Nominováno bylo několik absurdních vládních nařízení. Nesmět vycestovat za hranice okresu, diskriminace maloobchodů, zákaz prodeje kávy do kelímků nebo zákaz prodeje pomlázek na Velikonoce.

Za hranice vás nepustíme 

Zákaz opustit hranice České republiky vydala vláda společně s vyhlášením nouzového stavu v souvislosti s koronavirovou epidemií v březnu loňského roku. Nařízení ovšem komplikovalo situaci živnostníků nebo podnikatelů, kteří potřebovali vyzvednout zboží nebo podniknout jiné podnikatelské ak se tivity spojené s cestováním do zahraničí.

„Když byl podnikatel nebo živnostník jako kdokoli jiný připraven být následně ve dvoutýdenní karanténě, nehledě na to, že se mohl rozhodnout v cizině zůstat, tak opatření logiku nedává,“ uvedli organizátoři.

Nejistota kompenzací

Některé skupiny podnikatelů byly podle komory ze státní pomoci v koronavirové krizi vyloučeny.

„Šlo hlavně o OSVČ, které měly, byť i minimální zaměstnanecký úvazek. Například pokud si řemeslník kromě své živnosti vydělal třeba 3 tisíce korun za činnost v zastupitelstvu, přicházel o celý kompenzační bonus. Stejně tak majitelka obchodu s oblečením, která si na dohodu přivydělávala úklidem,“ vysvětlili organizátoři.

Podobná situace byla u ošetřovného, na nějž neměli nárok ti, kteří mají samostatně výdělečnou činnost jako vedlejší. Chyběla i podpora osobám pracujícím pouze na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti.

V první vlně rozdělování pomoci se zapomnělo také na malá jednočlenná s. r. o., která nedosáhla ani na Antivirus, ani na Pětadvacítku.

Chutná koronaviru více v malých nebo velkých obchodech?

„Jaký protiepidemický smysl, jímž se během uplynulého roku mělo vše řídit, dávalo zavření stovek drobných železářství, obchodů s oblečením nebo třeba kancelářskými potřebami, kam přichází najednou několik málo osob, a přesunutí prodeje všeho sortimentu do obřích internetových obchodů, kde se při vyzvedávání na jednom místě hromadily desítky a desítky lidí najednou a kde se třeba kolem Vánoc tvořily stohlavé fronty?“ ptají se organizátoři ankety.

V té souvislosti upozornili, že propady některých živnostníků byly obří a některé obchody už ani neotevřou.

„Navíc pochopit, proč a které obchody měly výjimku, to už vyžadovalo skutečně vyšší dívčí. Otevřená zůstala květinářství v době, kdy byl zákaz svateb a veškerých akcí. Za grotesku nebo tragédii – jak kdo chce – pak bylo možné označit výjimku, která platila pro prodej zbraní a střeliva, když dětem nebylo možné vybrat oblečení a obuv,“ uvedli.

Káva v pytlíku

Jednou z perliček mezi vládními nařízeními byl zákaz prodeje všech nápojů s sebou do kelímků. Mělo se tím zabránit popíjení na veřejnosti.

„Nealkoholické nápoje jako například kávu si ale lidé berou spíše cestou do práce, takže potenciál shlukování tady viděl asi málokdo. Jak si to správně vyložit, nevěděl v tu chvíli zřejmě nikdo,“ odůvodnili organizátoři další nominaci.

Pomlázky neprodávat

„Velikonoční potřeby nespadají do výjimek uvedených v příslušném usnesení vlády, které omezuje maloobchodní prodej. Vymáhání přijatých protikrizových opatření má v kompetenci Policie ČR,“ uvedl resort průmyslu a obchodu, když se před Velikonoci rozproudila živá debata ohledně možnosti prodeje pomlázek.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v televizi potvrdil, že vláda o žádných výjimkách v tomto směru neuvažuje. Obchodníci se ale nestačili divit a smysl zákazu unikal i Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Zákaz stravování v závodních jídelnách

Ukázkou absurdnosti některých vládních postupů je pak zákaz stravování v závodních jídelnách, který nevydržel ani jeden den. Podle organizátorů to spíše připomínalo vojenské cvičení než promyšlená protiepidemická opatření.

Navíc jídelny už měly v té době nastavená pravidla ve spolupráci s hygienickými stanicemi, zahrnující plexiskla u výdejové části, ale i u stolů, případně omezený počet míst k sezení.

Program COVID-Nájemné II

U žádosti COVID-Nájemné II, týkající se kompenzace poloviny nájemného za měsíce červenec, srpen a září 2020, u kterého končilo podávání žádostí na začátku února 2021, bylo jednou z podmínek doložit úředně ověřené čestné prohlášení pronajímatele.

Takovou podmínku ankety považují organizátoři v době kulminující pandemie za zvláště absurdní, kdy bylo hlavní snahou maximálně omezit setkávání a pohyb osob.

V systému navíc bylo vše dohledatelné a doložené, včetně výpisů z bank. V takovéto situaci nebyl požadavek úředně ověřeného podpisu nutný a představoval další ukázku nesmyslného byrokratického přístupu. (pel)

Cílem Absurdity roku je upozornit na nejnesmyslnější byrokratické povinnosti uložené podnikatelům. Vyhlašování anticeny má přispět ke kultivaci tuzemského podnikatelského prostředí.

Anketa za dobu své existence přispěla k odstranění celé řady zbytečných zákonů a vyhlášek.

Absurdita roku je součástí podnikatelských soutěží Firma roku a Živnostník roku. Veřejnost z řady podnikatelů a různých oborových asociací a svazů a cechů nominovala i letos několik desítek předpisů, kterým by slušel přívlastek absurdní. O vítězné absurditě rozhoduje veřejnost v online hlasování. Letošní vítěz bude vyhlášen ve středu 28. dubna.

Záštitu nad anketou Absurdita roku převzala Hospodářská komora České republiky.