Nezaměstnanost v České republice dosáhla v srpnu 3,8 %. Proti červenci se nezměnila. (Ilustrační foto).

Nezaměstnanost v České republice dosáhla v srpnu 3,8 %. Proti červenci se míra nezaměstnanosti nezměnila. Úřad práce České republiky evidoval k 31. 8. 2024 celkem 286 320 uchazečů o zaměstnání, o 3 309 více než v červenci. V meziročním srovnání se srpnem 2023 byl podíl nezaměstnaných vyšší o 0,2 procentního bodu, tj. o 25 517 uchazečů.

Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání byl v srpnu o 23 073 vyšší než počet registrovaných volných pracovních míst. Převis poptávky nad nabídkou práce tak trvá již devátý měsíc v řadě. Poprvé od března meziměsíčně vzrostl počet volných pracovních míst, konkrétně o 1 221 míst.

Úřadu práce se v srpnu podařilo najít práci 19 995 uchazečům o zaměstnání, což je o 81,4 % více proti stejnému období vloni. Proti loňsku výrazně, o 139 %, vzrostl i počet rekvalifikací.

Informoval o tom Úřad práce ČR.

Volných pracovních míst v Česku minulý měsíc bylo 263 247, což je oproti červenci mírný nárůst.

Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání byl v srpnu o 23 073 vyšší než počet registrovaných volných pracovních míst. Převis poptávky nad nabídkou práce trvá již devátý měsíc v řadě.

Navíc jsou volná místa nerovnoměrně rozložena. Nejvíce lidí hledají zaměstnavatelé v Praze a Středočeském kraji, kde bývá nejnižší nezaměstnanost. V Praze je tak téměř 80 tisíc volných míst, ve Středočeském kraji 51,5 tisíce.

Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let) byl v srpnu v Ústeckém
kraji (6 %) a Moravskoslezském kraji (5,4 %). Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob ve stejném období i loni.

Naopak nejnižší nezaměstnanost byla v Praze (2,9 %) a v kraji Plzeňském a Vysočina (3 %). Meziročně se situace nejvíce
změnila v Olomouckém kraji, kde podíl nezaměstnaných osob vzrostl oproti srpnu 2023 o 0,7 procentního bodu.

Na úrovni okresů jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci srpna v okresech Praha-východ (1,5 %), Praha-západ (1,7 %), Plzeň-jih (2,1 %), Benešov, Rychnov nad Kněžnou a Pelhřimov (2,2 %).

Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okresy Most (8,5 %), Karviná (8,3 %), Chomutov (7,1 %) a Bruntál (6,9 %).

Z celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání bylo 158 943 žen, ty tak tvořily 55,5 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání.

Podíl nezaměstnaných mužů zůstal na 3,3 % a žen vzrostl na 4,3 %. Průměrný věk nezaměstnaných byl v srpnu 42,9 let, vloni to bylo 43,1 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12
měsíců došlo pouze k mírným změnám.

„Změna zaměstnání často přináší i vyšší mzdu. Úřad práce může pomoci nejen nezaměstnaným, ale i těm, kteří pracují a hledají novou příležitost. Všichni mohou využít štědré příspěvky na rekvalifikaci, zejména v oblasti digitálních dovedností. Poté se mohou rozhodnout, zda své nové schopnosti uplatní na stávající pozici, nebo se vydají za vysněnou prací jinam,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Na konci srpna a začátku září vždy na úřadě práce evidujeme zvýšený počet absolventů a mladistvých. Ti v srpnu tvořili 4 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání, což je stejné procento jako v roce 2022 a 2023. Naší primární snahou je, aby mladí nadále pokračovali ve vzdělávání. Naši odborníci specializující se na zaměstnávání mladých poradí i s rekvalifikacemi, digitálními kurzy a také odbornými praxemi s dotací, vysvětlil generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof

„Změny zaměstnání se lidé často obávají. A to platí dvojnásob, pokud se po odchodu ze zaměstnání zaregistrují na úřadu práce a berou podporu v nezaměstnanosti. Data ale ukazují, že obavy jsou mnohdy zbytečně přehnané. Typicky se totiž podaří uchazečům o zaměstnání nalézt práci se mzdou o 8 % vyšší.“

„Tedy jako by dostali u nového zaměstnavatele jednu měsíční mzdu každý rok navíc. Více přitom na změně zaměstnání vydělají i ti, u kterých byste to ne úplně čekali, například čtyřicátnice, které odešly z předchozího zaměstnávání nedobrovolně nebo s vážnými důvody, typicky ,vydělají´ na změně práce dokonce 11 %,“ upozornil Jiří Šatava, ředitel odboru politiky zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí.

Dle Úřadu práce ČR bylo ke konci srpna 2024 na území ČR celkem 136 373 platných pracovněprávních vztahů uzavřených s osobami z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou (jedná se o kvalifikovaný odhad).

V těchto pracovněprávních vztazích převažovaly ženy, a to v počtu 84 410 (tj. zhruba 62 % pracovněprávních vztahů). Nejvíce jich bylo ve Středočeském kraji (24 046), v Praze (19 982) a v Plzeňském kraji (18 508).

Nejčastěji pracují osoby s dočasnou ochranou jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo montážní dělníci výrobků a zařízení, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. V určitých oblastech tak tuzemští zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali, podotkl Úřad práce ČR. (sfr)