Česká republika je na špici evropského žebříčku „mladých nevěřících”. S žádným náboženstvím se v ČR neztotožňuje 91 procent lidí mezi 16 až 29 lety. Vyplývá to z průzkumu projektu European Social Survey, kterou vypracoval ředitel Střediska Benedikta XVI. pro náboženství a společnost Stephen Bullivant.
„Mladí dospělí, s některými zřejmými výjimkami, se čím dál tím méně ztotožňují s náboženstvím nebo jej praktikují,” řekl Bullivant listu The Guardian.
„Křesťanství jako výchozí norma je pryč, a to nejspíš nadobro, nebo alespoň na příštích sto let,” dodal s tím, že se náboženská identita už nepřenáší z rodičů na děti.
Studie ukázala, že v České republice se s žádným náboženstvím neztotožňuje vůbec nejvíc mladých lidí, 91 procent. Z těch, kteří jsou věřící, se sedm procent považuje za katolíky.
V počtu bezvěrců následuje Estonsko s osmdesáti procenty a Švédsko se 75 procenty, ale i v dvanáctém katolickém Španělsku je v této věkové skupině 55 procent nevěřících a dokonce i v Rusku je jich 49 procent.
Nejvíce mladých věřících mělo ze zkoumaných evropských zemí Polsko, kde se 82 procent respondentů označilo za křesťany, polovina jich zároveň uvedla, že se alespoň jednou týdně modlí mimo bohoslužby.
Většina mladých lidí ale ve zkoumaných evropských zemí neprojevuje žádné náboženské aktivity, nemodlí se a nechodí na bohoslužby. V České republice se 80 procent lidí v dané věkové skupině nikdy nemodlilo stejně jako 70 procent Švédů, Norů, Dánů, Estonců, Nizozemců a Francouzů.
Bohoslužeb se vyjma mimořádných událostí nikdy nezúčastnilo 70 procent Čechů a taky 60 procent Španělů, Nizozemců Britů a Belgičanů.
Pro srovnání byla uvedena data z Izraele, kde je jen jedno procento ateistů. Nejvíce katolíků je mezi mladými lidmi od 16 do 29 let v Polsku (82 %), Litvě (71 %) , Ve Slovinsku (55 %) a v Irsku (54 %).
(jaz)
