Nemocenská se v Česku začíná platit opět již od prvního dne nemoci.

Nemocenská se v Česku začala opět platit již od prvního dne nemoci. Po 10 letech skončila takzvaná karenční doba, kdy v prvních třech dnech stonání lidé nedostávali žádnou náhradu mzdy. Od začátku července již nemocní pracovníci budou znovu dostávat náhradu mzdy či platu i za první tři dny nemoci.

Zaměstnavatelé budou lidem vyplácet 60 procent základu příjmu. Za to se jim snižuje sazba nemocenských odvodů z 2,3 procenta na 2,1 procenta. Stejný pokles je i u sazby pro živnostníky, kteří si platí nemocenské pojištění.

Třídenní karenční doba byla v Česku poprvé zavedena od roku 2008. Ústavní soud ji ale po půl roce zrušil s tím, že pokud lidé odvádějí pojistné, mají z něj dostávat nemocenskou. Znovu se karence obnovila od roku 2009, ale už s jinými pravidly.

Zaměstnanci přestali odvody platit a zaměstnavatelům se snížily za to, že začali poskytovat náhrady výdělku v prvních dvou týdnech nemoci.

Až do konce června nedostávali zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytoval od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku.

Dávky ze státního systému nemocenského pojištění dostávají lidé až od 15. dne.

Zatímco odbory po zrušení karenční doby dlouho volaly, zástupci podnikatelů před takovým krokem varovali. Svůj souhlas se zrušením karenční doby podmiňovali tím, že se současně zavedou elektronické neschopenky. Obávali se růstu nemocnosti a zneužívání a díky elektronickému systému chtěli získat lepší kontrolu a přehled o pracovní neschopnosti zaměstnanců.

Příslib, že se e-neschopenky spustí při zrušení karence, zaměstnavatelé nejdřív od členů vlády dostali. První půlrok bude ale bez nových e-neschopenek, které se spustí až od ledna.

Podle odborů měla karenční doba negativní sociální i zdravotní dopady. Lidé si na stonání brali dovolenou, nebo nemoci přecházeli, uváděli předáci.

Podle zástupců podnikatelů povede zrušení karenční doby ke zvýšení nemocnosti a nákladů firem, zástup za nemocné budou za rekordně nízké nezaměstnanosti hledat obtížně. Hospodářská komora odhaduje, že by dodatečné výdaje firem mohly činit až pět miliard korun a navržené snížení odvodů o 0,2 procentního bodu dopady nedorovná.

Zrušení karence od letošního července slíbila Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů ve svém programovém prohlášení. Prosadili to sociální demokraté. Kabinet se zavázal k tomu, že lidé budou dostávat 60 procent vyměřovacího základu a zaměstnavatelé za to dostanou kompenzaci.

Zrušení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemocenské zdarma, se promítne ve státním rozpočtu výpadkem zhruba 1,5 miliardy korun. Vyžádá si je snížení odvodů pojistného pro zaměstnavatele o 0,2 procentního bodu.

Ročně bude zrušení karenční doby představovat zhruba tři miliardy korun.

Zhruba polovina členských států EU karenční dobu neuplatňuje. Jde například o Belgii, Německo, Dánsko, Polsko nebo Slovensko. V ostatní členských zemích se podle Evropské komise karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dní, průměr jsou dny tři. (sfr)