Německý ministr: Státy NATO budou muset v budoucnu dávat na obranu více než 2 % HDP. (Ilustrační foto).
Země Severoatlantické aliance (NATO) budou muset v budoucnu vydávat na obranu víc než dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), k nimž se členové Aliance již dříve zavázali. Uvedl to německý ministr obrany Boris Pistorius na mnichovské bezpečnostní konferenci.
„Jsem dost realistický na to, abych rozpoznal, že dvě procenta asi v nadcházejících letech stačit nebudou,“ konstatoval Pistorius.
Podle Pistoriuse však nejde o čísla, ale o to, aby státy Aliance měly k dispozici „dostatek peněz“ na obranu. Ministr připomněl, že na dvou procentech HDP se země NATO na summitu v roce 2014 dohodly s tím, že jde o spodní hranici.
„Mezitím si všichni uvědomili, že to může být jen výchozí bod. Potřebujeme více. Dvě procenta mohou být jen začátek,“ prohlásil.
Naznačil, že stačit by mohla tři nebo 3,5 procenta HDP. Záviset však prý bude na mezinárodní situaci a také na stavu ekonomiky členských států.
Německo by letos mělo poprvé dosáhnout dohodnutá dvě procenta výdajů, a to zejména v souvislosti s vojenskou pomocí Ukrajině.
Česká republika by podílu 2 % výdajů státního rozpočtu na hrubém domácím produktu měla dosáhnout v letošním roce a to poprvé ve své novodobé historii. Rozpočet Ministerstva obrany na rok 2024 je 151,2 mld. Kč.
Když dalších 8,6 mld. Kč tvoří obranné výdaje ostatních kapitol státního rozpočtu.
Na investice do výzbroje, výstroje, infrastruktury, informačních technologií a podobně půjde téměř polovina rozpočtu, tj. 72,5 mld. Kč. Na hlavní druhy techniky, jak je definuje NATO, půjde více než 30 % rozpočtu.
Na průběžné financování strategických projektů AČR (víceleté projekty, které jsou zásadní pro obranyschopnost ČR) je vyčleněno 38,9 mld. Kč. (sfr)
