Německo kvůli energetické krizi otočilo. Země nakonec ponechá dvě ze tří stávajících jaderných elektráren v rezervě. (Ilustrační foto)
Německo kvůli energetické krizi otočilo. Země nakonec ponechá dvě ze tří stávajících jaderných elektráren do poloviny dubna 2023 v rezervě, třetí podle plánu ke konci letošního roku odpojí.
Německo s koncem roku 2021 vyřadilo z provozu tři jaderné elektrárny.
Zbývající tři německé jaderné elektrárny – Emsland v Dolním Sasku, Isar 2 v Bavorsku a Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku – měly být uzavřeny „nejpozději do konce roku 2022“.
Německo však kvůli energetické krizi otočilo. Vzhledem k panujícím obavám ohledně dodávek plynu z Ruska ponechá dvě ze tří stávajících jaderných elektráren do poloviny dubna 2023 v rezervě, třetí podle plánu ke konci letošního roku odpojí.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck uvedl, že zátěžové testy prokázaly, že atomové elektrárny Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku mohou přispět k energetické bezpečnosti Německa.
„Obě atomové elektrárny Isar 2 a Neckarwestheim by měly do poloviny dubna 2023 ještě zůstat k dispozici, aby v případě potřeby mohly během zimy poskytnout v jižním Německu dodatečný příspěvek do energetické sítě. Zároveň to znamená, že všechny tři jaderné elektrárny, které jsou v Německu ještě připojeny k síti, budou podle plánu na konci roku 2022 řádně ze sítě odpojeny,“ řekl Habeck.
Ministr je přesvědčen, že Německo má k dispozici dostatek energie a že má silnou energetickou soustavu, aby zimu dokázalo překonat.
Do roku 2030 chce Německo vyrábět 80 procent energie z obnovitelných zdrojů. V současné době tento podíl činí 42 procent.
Habeck přitom dlouhodobě upozorňuje, že slabinou Německa je obecně závislost na fosilních palivech.
K dosažení tohoto cíle se plánuje do roku 2030 výstavba pevninských větrných elektráren o instalovaném výkonu až 110 gigawattů, což je dvojnásobek současného stavu. Ke konci loňského roku mělo Německo pevninské větrné elektrárny o výkonu 56,1 gigawattu.
Jaderná energie se na německé výrobě elektřiny podílí asi 10 procenty.
Plánované odstávky proto vyvolaly vlnu kritiky, protože Německo bude muset dramaticky zvýšit obnovitelné zdroje energie a také vzroste jeho závislost na uhlí.
Německo, které chce provoz všech uhelných elektráren uzavřít do roku 2038, přitom získává nejvíce elektřiny právě z uhlí.
Kritici navíc opakovaně varovali, že německý přechod na obnovitelné zdroje je pomalý a v budoucnu hrozí, že země nezvládne pokrýt svou energetickou poptávku.
Protože německá a česká ekonomika jsou silně provázané, v budoucnu lze podle analytiků předpokládat zdražování elektřiny. (pel)
