Ministr vnitra Milan Chovanec navrhuje, aby se lidé legálně držící zbraň měli možnost bránit a v případě útoku zastřelit teroristu. Podle německého deníku Die Welt návrh spíše pomůže už tak vzkvétajícímu obchodu výrobců zbraní a teroristům samotným, u kterých jsou české zbraně velmi oblíbené.
Policie v České republice zvýšila po berlínském útoku bezpečnostní opatření, která potrvají až do 2. ledna. Výdaje na bezpečnostní kroky dosahují desítek milionů korun. Po celé zemi hlídkují v ulicích policisté se samopaly, na náměstích jsou betonové zábrany proti autům.
„Faktem je, že hysterie v Česku po útoku v Berlíně ještě zesílila. Starosta šestnáctitisícového Uherského Brodu tak na doporučení policie krátce před svátky zakázal otevřít stánky na vánočním trhu,“ napsal Die Welt.
Výdaje na bezpečnostní kroky by mohly dosahovat desítek milionů korun. Suma bude podle Chovance záviset na tom, jak dlouho opatření potrvají. Odhadl ji na třicet milionů.
„Chovanec zjevně využívá nálady v zemi, aby z ní získal politický kapitál,“ píše se v textu, který se věnuje aktuálnímu návrhu českého ministerstva vnitra.
To chce ústavním zákonem v případě teroristických útoků umožnit obranný zásah i majitelům legálně držených střelných zbraní. Návrh zatím naráží hlavně na kritiku.
Pochybnosti o Chovancových úmyslech
„Lze pochybovat o tom, zda jde ministru vnitra Chovancovi skutečně o to, aby udělal něco preventivního proti nebezpečí terorismu v Česku, které je i podle informací jeho vlastního úřadu ve srovnání s ostatními nízké,“ píše dále autor textu Hans-Jörg Schmidt.
Chovancův návrh by se podle něj mohl líbit příznivcům prezidenta Miloše Zemana, který migranty považuje za ohrožení bezpečnosti Česka. Pomoci by podle Schmidta mohl i už tak vzkvétajícímu obchodu výrobců zbraní.
„Pistole z Česka jsou oblíbené. I u zahraničních teroristů,“ míní pražský korespondent Die Welt.
Návrh změn, který by měl podle vnitra přinést vyšší nároky na majitele střelných zbraní, se nemá vztahovat na občany ostatních zemí Evropské unie.
„Podle ministra čelí patrně zcela jinému ohrožení,“ podotýká Schmidt, podle něhož by návrh mohl být v rozporu s antidiskriminačními nařízeními osmadvacítky.
(pel)