Německá kancléřka Angela Merkelová poprvé přiznala, že bylo chybou si v začátcích nepřipouštět hrozící migrační krizi. Německo (a ona sama) podle ní příliš dlouho spoléhalo, že se s vlnou uprchlíků z válečných oblastí vypořádají státy, které leží na vnější hranici Evropské unie.  

Jako příklad uvedla Španělsko, kam v letech 2004 a 2005 mířily dva uprchlíků z území bývalé Jugoslávie. V té době Německo podobně jako dnes Česko a další východoevropské státy odmítalo rozdělení uprchlíků. Merkelová tento přístup vidí zpětně jako chybný.

Německo první uprchlickou vlnu zažilo již v roce 1992 v době válek v bývalé Jugoslávii. O azyl tam tehdy žádalo na půl milionu lidí.

Německá vláda poté omezila právo na azyl, který od té doby nemohou v Německu získat obyvatelé zemí, které jsou považované za bezpečné. V současnosti nejvíce imigrantů v Německu pochází ze Sýrie (téměř čtvrtina), odkud utíkají před válkou. Na azyl tak mají nárok.

„I Německo tento problém dlouho ignorovalo a nepřipouštělo si nutnost společného evropského řešení,“ uvedla předsedkyně Křesťanskodemokratické strany (CDU) a německé vlády v rozhovoru pro Süddeutsche Zeitung.

Německo prý stejně tak původně nebylo stoupencem omezení suverenity jednotlivých států prostřednictvím evropské pohraniční agentury Frontex . „Tehdy jsme se domnívalii, že vše můžeme řešit sami na našich letištích, protože Německo nemá vnější hranice EU, a také, že nás se tento problém netýká,“ uvedla kancléřka.

Čas ale podle ní ukázal, že ochranu hranic Schengenského prostoru bez užší spolupráce členských států EU řešit nelze.

Vrátila se také ke svému slavnému výroku „Zvládneme to,“ který ji vytýkají mnozí evropští politici v přesvědčení, že byl pozvánkou pro další uprchlíky do Evropy.

Evropa musí znovu nabrat dech, aby situaci řešila spravedlivě

Merkelová je prý dodnes překvapená, jakou odezvu její věta vyvolala. Kdyby se jí prý 31. srpna 2015 před onou tiskovou konferencí zeptali, jestli chci vyslovit jasné prohlášení, které budou média celý rok citovat, zvolila by jiná slova.

Nicméně na svém slavném výroku dodnes „samozřejmě“ trvá. Pronesla jej v „hlubokém přesvědčení“, že Německo i zbytek Evropy uprchlickou krizi skutečně zvládne vyřešit.

V budoucnu však podle ní musí Německo spolupracovat blíže na imigrační politice se státy, které sousedí s krizovými oblastmi. Nutná je podle ní i bližší spolupráce s Afrikou.

Evropa podle ní musí nyní znovu nabrat dech, aby dosáhla společného spravedlivého řešení. „Příliš dlouho jsme si nebyli schopní přiznat, nakolik je problém závažný,“ připustila.

Německé obyvatelstvo se pak v rozhovoru snažila přesvědčit, aby se i přesto následků imigrační krize neobávalo.

„Německo zůstane Německem se vším, co na něm máme rádi a co je nám drahé,“ uvedla. Od založení Spolkové republiky se ale i Německo již několikrát proměnilo.

„Změna není špatná věc. Je to nezbytná součást života,“ řekla Merkelová.

Připomněla, že Německo je silnou zemí díky hodnotám a principům, které vyznává. Mezi ně patří demokratický a liberální způsob vládnutí, podpora právního státu a sociálně tržního hospodářství.

„Na tom se nic nesmí a ani nebude měnit,“ dodala.

V rozhovoru Merkelová reagovala kromě jiného na kritiku, které jí poslední dny podrobila část německé politické scény.

Německý vicekancléř Sigmar Gabriel v této souvislosti zopakoval, že je nemyslitelné, aby Německo každý rok přijalo milion azylantů.