Největším znečišťovatelem v Česku je už šestý rok v řadě neratovická chemička Spolana. Tykačovy elektrárny Chvaletice a Počerady loni vypustily do ovzduší o půl tuny více rtuti. A výrazně se také zvýšilo množství látek toxických pro vodní organismy, včetně kyanidů, vypouštěných do řek.
Vyplynulo to z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ), které zveřejnila ekologická organizace Arnika na webu.
„Snížení ohlášených emisí toxických látek není nic neobvyklého. V minulosti vždy následoval opět jejich nárůst. Zbavme se však emisí škodlivin trvale. Přestaňme proto spalovat uhlí a výrazně omezme spotřebu plastů nejen jednorázových, která vede k emisím obrovského množství toxických látek během výroby, používání i likvidace,“ shrnul Jindřich Petrlík z Arniky.
Mezi největšími znečišťovately dominují velké průmyslové podniky z Moravskoslezského, Středočeského a Ústeckého kraje a z kraje Vysočina.
Druhým rokem se však objevují provozy speciální průmyslové výroby z dalších krajů. To podtrhuje potřebu jejich přísnější kontroly a je otázka, zda to je možné jen vydáváním integrovaných povolení.
“Kvůli technologickým změnám průmysl vypouští celou řadu nových škodlivin, které se vůbec nesledují, například perfluorované látky (jako jsou PFOA nebo PFOS) anebo bromované dioxiny. Seznam monitorovaných látek a ohlašovaných do IRZ je dvacet let starý a je nutné ho zrevidovat a rozšířit,” doplnil Petrlík.
Hlavními zdroji emisí rtuti do ovzduší zůstávají hnědouhelné elektrárny, především Chvaletice, kde byl nárůst ze 154 kg na 537 kg za rok. Následují Počerady se zvýšením z 229 kg na 383 kg za rok.
Vedle toho emise rtuti více jak zdvojnásobila také Teplárna Mělník.
Potěšující je podle Arniky trvalý pokles emisí plynů způsobujících kyselé srážky. Jejich největšími zdroji zůstávají hnědouhelné elektrárny a Unipetrol Litvínov.
Množství skleníkových plynů se v hlášeních do IRZ za poslední rok snížilo z téměř 67 milionů tun na více jak 63 miliony tun. Roční emise výrazně snížila například elektrárna Počerady.
Problémem je ale také znečištění vod. Na tom se také podílejí kyanidy, které na konci letošního září způsobily havárii na Bečvě. V řece tehdy kvůli otravě uhynuly desítky tun ryb, voda už je ale znovu bezpečná.
Nejvíce kyanidů loni podle Arniky vypustila čistička odpadních vod v Ostravě, která pravděpodobně přijímá odpadní vody z místních metalurgických provozů.
DEZA Valašské Meziříčí, patřící do koncernu Agrofert, je 5. největší znečišťovatel vod kyanidy. Chemička vypustila loni do Bečvy o 30 kg kyanidů více oproti roku 2018. DEZA rovněž vypustila nejvíce reprotoxických látek poškozujících u lidí rozmnožovací systém.
Arnika sestavuje žebříčky šestnáct let a vychází přitom z veřejně dostupných údajů v Integrovaném registru znečišťování, který vede Ministerstvo životního prostředí.
Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy nebezpečných látek samy. Za ohlašovací rok 2019 data poskytlo celkem 1 364 provozů, což je o 32 více oproti roku 2018. (pel)