Národní rozpočtová rada (NRR) straší zvyšováním daní v Česku. Plánovaná konsolidace veřejných financí tak, jak ji chystá ministerstvo financí, je totiž nedostatečná. ČR se tak nejspíš nevyhne významnému zvýšení daní.
Rada to uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku ke stavu veřejných financí.
„Situace veřejných rozpočtů je aktuálně ovlivňována jak pandemickou situací, která se od září kontinuálně zhoršuje, tak i expanzivním nastavením fiskální politiky. Obojí se dominantně projevuje v saldu státního rozpočtu, neboť ten nese hlavní zátěž jednorázových opatření a je také nejvíce zasažen razantním snížením daně z příjmů fyzických osob, které je účinné od ledna letošního roku,“ napsala rada.
V průběhu listopadu došlo k dalšímu prohloubení deficitu státního rozpočtu, který k 30. listopadu dosáhl hodnoty 401,5 miliardy korun.
Vzhledem k tomu, že během prosince nelze očekávat pokles výdajových tlaků na státní rozpočet ani významnější akceleraci příjmů, přesáhne jeho saldo s vysokou mírou pravděpodobnosti 400 miliard korun.
Původně plánovaný deficit ve výši 500 miliard korun tak podle odhadů NRR nebude naštěstí naplněn.
„V případě dalších složek systému veřejných rozpočtů NRR očekává, že rozpočty místních vládních institucí vykážou mírný přebytek, který však bude kompenzován deficitem systému veřejného zdravotního pojištění zhruba v obdobné výši,“ uvedla rada.
NRR dále upozorňuje, že i přes případné pozitivní dopady vyšší daňových příjmů v budoucnosti, zůstává hlavním problémem českých veřejných financí vysoká strukturální nerovnováha.
Strukturální deficit za letošní rok se bude pohybovat kolem 5,3 procenta HDP, což odpovídá 320 miliardám korun.
Vzhledem k rozsahu nerovnováhy se NRR i nadále domnívá, že její redukci nebude možné realizovat jen úpravou výdajové strany, ale bude nutné přistoupit i ke zvýšení veřejných příjmů.
NRR hodnotí pozitivně snahu nové vládní koalice, která deklarovala, že aktuálně navržený rozpočet s plánovaným deficitem 376,6 miliardy korun hodlá snížit. To bude pro Česko znamenat rozpočtové provizorium.
Rozpočtová rada se však domnívá, že pokud bude doba do dvou, maximálně tří měsíců, převáží pozitiva z rychlejší konsolidace nad negativy.
„Jako největší negativa lze uvést jednak komplikace hospodaření jednotlivých kapitol, jakož i nejistotu o rozsahu dotačních vztahů k dalším veřejným rozpočtům a v neposlední řadě také omezenou možnost zahajovat rozsáhlejší investice,“ uvedla rada. (pel)