Téměř třetinu peněz, které byly v Česku v letech 2007 až 2016 vybrány na mýtném, spokl samotný provoz systému, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Celkové náklady na zavedení a provoz mýtného systému během 9 let přesáhly podle NKÚ 24 miliard korun. Za stejnou dobu ministerstvo na poplatcích vybralo 78,5 miliardy korun.
Náklady na provoz tak dosáhly přibližně 31 procent.
„Tedy na 100 tisíc korun příjmů z mýtného připadlo 31 tisíc korun nákladů na jejich výběr. To je podle NKÚ vysoká hodnota,” uvádějí kontroloři.
Bez zohlednění peněz vynaložených na vybudování mýtné infrastruktury činí pak náklady 24 procent.
Podle kontrolorů se na vysokých nákladech podepsala neujasněnost a časté změny řešení způsobu a rozsahu výběru mýtného. Ministerstvo například podle NKÚ zaplatilo v roce 2008 přes 770 miliónů korun za satelitní rozhraní pro zpoplatnění silnic první až třetí třídy, které ale pro výběr mýtného nikdy nevyužilo.
Dalším důsledkem častých změn bylo také pozdní zavedení evropské služby elektronického mýtného, která měla být zprovozněna nejpozději do roku 2012, ve skutečnosti ale byla spuštěna až o pět let později.
Nejvyšší kontrolní úřad ve zprávě zkritizoval i prodloužení smlouvy s firmou Kapsch na provozování mýtného systému, k níž došlo v roce 2016. Prodloužení smlouvy formou jednacího řízení bez uveřejnění bylo podle kontrolorů v rozporu se zákonem.
Ministerstvo dopravy podle mluvčího Tomáše Neřolda s většinou závěrů NKÚ souhlasí.
„Během deseti let fungování mýtného systému se stát opravdu nechoval moc koncepčně,“ připustil.
Smlouva z roku 2006 podle mluvčího ministerstva vůbec nepočítala se svým koncem a náklady byly zbytečně vysoké.
„Hlavně ale nikdo včas neřešil to, že stát nemá nad systémem plnou kontrolu, a nemůže proto ani žádný mýtný tendr vypsat,“ upozornil.
(pel)