Z 35 miliard určených na inovace rozdělilo ministerstvo průmyslu jen desetinu, celkem 3,5 miliardy korun.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nevyplácí evropské dotace. Resort rozdělil na na rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace celkem 3,5 miliardy korun z připravených 34,8 miliard pro roky 2014 až 2020. Úřad tak proplatil jen 10 % přichystaných dotací . Žadatelé navíc museli na rozhodnutí o přidělení dotace čekat rok. Vyplynulo to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

„V roce 2016 žadatelé čekali v průměru dlouhých 345 dní na rozhodnutí MPO, zda bude předložený projekt podpořen. Také na rozdíl od předpokladu MPO neměly v letech 2016 až 2018 malé a střední podniky dostatečný zájem o vypsané dotační výzvy,“ zjistili kontroloři.

Nejmenší zájem byl o dotace určené na územní integrované investice, které podnikům zprostředkovávají městské aglomerace.

„Do doby ukončení kontroly NKÚ bylo podáno pouze patnáct žádostí o podporu, žádný projekt nebyl schválen k realizaci a čerpání peněžních prostředků nebylo zahájeno,“ uvedl NKÚ.

Na podporu integrovaných investic je přitom vyhrazeno 2,1 miliardy korun. Podle NKÚ navíc ministerstvo v době kontroly nemělo připravený harmonogram pro vyhlašování dalších výzev.

Dotace z programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost do výzkumu, vývoje a inovací (OP PIK) mají dostávat jednak malé, střední i velké firmy, ale i výzkumné instituce a další subjekty.

Ministerstvo průmyslu a obchodu by mezi ně mělo do roku 2020 rozdělit 34,8 miliardy korun. Zatím rozhodlo o přidělení 16,7 miliardy, skutečně pak proplatilo 3,5 miliardy.

Evropská komise dříve kritizovala vysokou chybovost a v roce 2018 program Česku i pozastavila. Ministerstvo v listopadu sdělilo, že problémy vyřešilo. Podle NKÚ ale „MPO neprovedlo u projektů s dokončenou realizací žádnou kontrolu na místě v době udržitelnosti“. Na druhé straně pracovníci samotného kontrolního úřadu za některými příjemci vyrazili a s tím, co zjistili, byli spokojeni.

(pel)


„Evropské dotace“ příjemcům v České republice uhradili zejména daňoví poplatníci z těch členských států Evropské unie, jež jsou tzv. „čistými plátci“, tedy které z peněz získaných zdaněním svých občanů a svých firem odvádějí do rozpočtu EU více prostředků, než z kolik z tohoto rozpočtu čerpají pro svoji potřebu. 

„Čistými plátci“ jsou v EU tyto státy: Německo, Itálie, Velká Británie, Francie, Dánsko, Nizozemsko, Finsko, Rakousko a Švédsko.