Německá kancléřka Angela Merkelová, která dlouhodobě prosazovala přijímání běženců, nyní otočila a sype si popel na hlavu. Podle šéfky německé vlády prosazení migračních kvót navzdory odporu několika zemí, mezi nimiž byla i Česká republika, nepřispělo ke smíru v Evropě.
Kvóty na přerozdělení migrantů byly ministry vnitra EU přijaty v roce 2015. Za cíl si kladly jednorázově přerozdělit část migrantů z přetížené Itálie a Řecka.
Proti přerozdělení byly Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Slovensko a Maďarsko rozhodnutí o přerozdělování napadly u unijního soudu, avšak neuspěly.
Německá kancléřka kvóty dlouhodobě prosazovala. Postupně ale svou migrační politiku začala měnit.
Zpětně vidí Merkelová rozhodnutí o kvótách na přerozdělování uprchlíků v rámci Evropské unie jako neúspěch. Podle ní kvóty nepřispěly ke smíru v Evropě.
Program, na kterém se státy přes odpor ČR a dalších států shodly v roce 2015, skončil po dvou letech v září 2017. Předpokládal přesun až 160 tisíc lidí, ostatní státy si ale dosud převzaly jen 32 tisíc osob. Česko přijalo 12 z celkové kvóty 2691 lidí, Polsko a Maďarsko nepřevzalo ani jednoho migranta, Slováci 16 lidí.
Merkelová se nyní také vyslovila pro podporu systému takzvané flexibilní solidarity v migrační politice. S tímto návrhem přitom původně přišly země Visegrádu – tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko.
Flexibilní solidarita by podle nich měla rozhodování o konkrétních příspěvcích v migrační politice nechat na jednotlivých státech. Znamenala by také to, že země, které nechtějí přijímat běžence, by tak činit nemusely. Mohly by ale zase třeba výrazněji přispívat finančně nebo jinak.
Zda v dohledné době vznikne takový systém, je zatím velmi nejisté. Například český premiér Andrej Babiš odmítá, aby země, které nechtějí přijímat uprchlíky, tuto neochotu kompenzovaly finančně.
„My to nechceme kompenzovat, proč bychom to kompenzovali příspěvkem?“ uvedl už dříve.
Merkelová přiznala chyby v kvótách. Migrace a zaplavení EU běženci jsou však neodvratné
(pel)