Ministryně Maláčová navrhla "nechtěnou" penzijní reformu: Každému zaručuje důchod 10 tisíc Kč. (Ilustrační foto - redakční koláž).

Ministryně Maláčová představila hotový návrh penzijní reformy v Česku. Každému důchodci zaručuje základní důchod ve výši 10 tisíc korun, pokud dotyčný odpracoval nejméně 25 let. Částka základního důchodu, kterou by stát vyplácel z daňových příjmů, by nebyla závislá na tom, jakou mzdu příjemce důchodu pobíral, respektive kolik odvedl prostředků do penzijního systému.

Návrh důchodové reformy, kterou představili ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová, počítá se základním důchodem 10 tisíc korun pro každého, kdo odpracoval 25 let a platil odvody.

Dnešní veřejný penzijní systém by se po reformě rozdělil na dva pilíře. Z nultého by se vyplácel základní důchod (ve výši 10 tisíc Kč), z prvního pilíře by se hradila zásluhová část penze za odpracované roky a vychované děti.

Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) prohlásila, že tato vláda důchodovou reformu nepředloží a na přijetí změn není do voleb už dost času.

S tím, že návrh z dílny ministerstva práce vláda neprobrala a legislativní lhůty už nedovolí prosadit zásadní změny.

„Já jsem zaznamenala, že snad paní ministryně (Maláčová) představí nějaké návrhy, které nejsou probrány na úrovni vlády. Řeknu otevřeně a řekla jsem to mockrát: Tato vláda prostě už nepřipraví komplexní důchodovou reformu,“ konstatovala Schillerová.

Dodala, že legislativní proces trvá v průměru rok a do voleb zbývá zhruba 11 měsíců.

Podle šéfky důchodové komise Nerudové by navrhovaný zákon o reformě vláda měla dostat v únoru.

Příští rok by se pak měl přijmout v Parlamentu a k podpisu by ho měl dostat prezident. Od ledna 2022 by se měl zavést základní důchod.

Další kroky by se zaváděly postupně.

Podle Maláčové má princip reformy podporu členů důchodové komise, v níž zasedají zástupci politických stran, odborů, zaměstnavatelů i dalších organizací.

Přiznala však, že přípravy reformy nabraly zpoždění kvůli koronavirové nákaze.

Maláčová při představování reformy penzijního systému zdůraznila jednak jeho udržitelnost a jednak další dva cíle reformy, a to spravedlnost a srozumitelnost.

Plán počítá s tím, že od roku 2023 by byl zaveden bonus za výchovu dětí. Hlavní pečující by měl dostávat měsíčně 500 korun za dítě. Nejvýš by pobíral navíc 1500 korun. Práce v důchodu by se měla ocenit daňovým zvýhodněním.

Změnu penzijního systému doporučila Česku i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ta navrhla systém zjednodušit a část penze hradit z daní. Požaduje však také, aby se v Česku zvyšoval důchodového věku podle prodlužování života.

Další posouvání věkové hranice však Maláčová odmítá. Podle ní už nyní mají padesátníci problém místo sehnat.

Podotkla také, že pozdější odchod do důchodu není v ČR možný kvůli struktuře ekonomiky s průmyslovou výrobou a „těžkou fyzickou prací“.

Maláčová a Nerudová předtím přitom zmínily, že reformu je třeba provést i kvůli změnám na trhu práce po nástupu digitalizace a robotizace.

Bývalá vláda Bohuslava Sobotky zavedla nová pravidla pro odchod do důchodu v ČR, která určuje zastropování věku odchodu do důchodu na úrovni 65 let. Ty však začnou v platit až v roce 2030, kdy poprvé půjdou muži i ženy do důchodu shodně právě v 65 letech.

V současnosti dochází u hranice odchodu do důchodu každým rokem ke zvýšení: u mužů o dva měsíce a u žen dokonce o čtyři.

Řada odborníků pak upozorňuje na to, že věkový strop 65 let je ekonomicky neudržitelný a některá z dalších vlád jej může změnit. (sfr)