Francouzský prezident Emmanuel Macron a italský premiér Mario Draghi vyzvali země Evropské unie (EU) k reformě evropských rozpočtových pravidel.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italský premiér Mario Draghi vyzvali země Evropské unie (EU) k reformě evropských rozpočtových pravidel. Ta by umožňovala snížení zadlužení EU a větší investiční výdaje.
„Stejně jako tato pravidla neomezovala naši reakci na pandemii, neměla by nám bránit v provádění všech nezbytných investic,“ napsali oba politici v prohlášení.
Macron už při představování priorit nadcházejícího francouzského předsednictví v EU uvedl, že sedmadvacítka musí přehodnotit svůj rozpočtový rámec a změnit pravidla ohledně deficitů, aby podpořila postpandemické investice a hospodářský růst, protože svět se chce dostat z krize vyvolané pandemií covidu-19.
Pravidlo, že veřejný deficit členské země by neměl překročit 3 procenta jejího hrubého domácího produktu, považuje za zastaralé.
Nyní ho podpořil také italský premiér a někdejší šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi.
Reforma má být zaměřena na země, které se zuby nehty drží pravidel úsporných opatření. Především země severní Evropy se už před přijetím mimořádného rozpočtu na oživení ekonomiky po pandemii vyjadřovaly zdrženlivě k možnosti rozvolnit stávající podobu unijních fiskálních pravidel.
Nový německý kancléř Olaf Scholz je k možné reformě fiskálních pravidel zdrženlivější.
„Není pochyb o tom, že musíme snížit naši úroveň zadlužení. Ale nemůžeme očekávat, že to uděláme prostřednictvím vyšších daní nebo neudržitelných škrtů v sociálních výdajích, ani nemůžeme udusit růst neživotaschopnými fiskálními úpravami,“ napsali Macron a Draghi.
„Již před pandemií potřebovala stávající fiskální pravidla EU reformu. Jsou příliš nepřehledná a příliš složitá. Omezovala jednání vlád během krizí a nadměrně zatěžovala měnovou politiku. Neposkytovala také pobídky k upřednostňování klíčových veřejných výdajů pro budoucnost a pro naši suverenitu, včetně veřejných investic,“ uvedli.
Oba politici tvrdí, že je potřeba mít více prostoru pro manévrování a dostatek klíčových výdajů do budoucna k zajištění suverenity. (pel)
