Hospodaření sektoru vládních institucí v ČR skončilo v roce 2015 deficitem ve výši 28,6 miliardy Kč, což odpovídá 0,63 % nominálního HDP.
Hospodaření sektoru vládních institucí v ČR skončilo v roce 2015 deficitem ve výši 28,6 miliardy Kč, což odpovídá 0,63 % nominálního HDP. Oproti notifikacím z dubna letošního roku došlo k navýšení deficitu o 0,21 procentního bodu. Celková výše zadlužení vládního sektoru dosáhla na konci roku 2015 úrovně 40,32 procent HDP.
Oproti dubnovým notifikacím tak došlo k poklesu celkového vládního zadlužení o 0,74 procentního bodu.
Údaje zveřejnil Český statistický úřad.
Údaje o fiskálních konvergenčních kritériích za Českou republiku byly 30. září zaslány Evropské komisi.
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v roce 2015 vzrostl na 1836 miliard korun. V roce 2014 tento dluh činil 1819 miliard korun.
Zvýšení deficitu vládních institucí o 9,9 mld. Kč oproti dubnovým notifikacím je způsobeno zejména novými informacemi o výdajích, které nebudou za programovací období 2007-2013 proplaceny z fondů EU. Na základě těchto údajů o čerpání prostředků z fondů EU byl deficit zvýšen o 11,9 mld. Kč.
K revizi deficitu dále přispěly aktuální údaje z ročních statistických zjišťování u vládních institucí a změny plynoucí z auditu účetních závěrek vybraných vládních institucí (-1,8 mld. Kč).
Deficit ústředních vládních institucí v roce 2015 činil 56,8 mld. Kč při meziročním poklesu o 31 mld.
Na úrovni místních vládních institucí byl dosažen výrazný meziroční růst přebytku o 18,6 mld. na 26,3 mld. Kč, což je rekordním přebytkem místních vládních institucí ve sledované časové řadě.
Kladného salda hospodaření bylo dosaženo i na úrovni zdravotních pojišťoven (+1,9 mld. Kč, oproti deficitu 2,7 mld. v roce 2014).
Na příjmové straně sektoru vládních institucí nejvíce v minulém roce rostly příjmy v podobě přijatých investičních dotací (meziročně 67 %) a neinvestičních transferů ze zahraničí (15 %).
Meziročně o 10 % vzrostl objem přijatých daní z výroby a dovozu, poloviční tempo růstu (5 %) zaznamenal výběr sociálních příspěvků. Mezi výdaji dominoval meziroční růst investičních výdajů (33 %).
Relativní výše dluhu vládních institucí po dvou letech poklesu dosáhla úrovně 40,32 % HDP a meziročně poklesla o 1,85 procentního bodu.
Revize oproti notifikacím v dubnu (41,06 %) byla způsobena výhradně revizí nominálního HDP, jež tak přispěla ke snížení zadluženosti o 0,74 p.b. Nominální výše dluhu meziročně vzrostla o více než 17 mld. Kč, a to zejména v položce emitovaných dlouhodobých dluhopisů. Za růstem nominálního dluhu stojí růst dluhu rozpočtových institucí, nominální dluh ostatních vládních subjektů v roce 2015 klesl.
Evropská komise podá k zaslaným údajům stanovisko do 21. října 2016.
Notifikaci deficitu a dluhu vládních institucí sestavuje a předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie vždy za čtyři uplynulé roky a formou projekce i v běžném roce, a to vždy ke konci března a září.
Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010).
Podle maastrichtských kritérií by výše deficitu neměla překročit 3 % a úroveň kumulovaného dluhu 60 % HDP.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček nebo výpůjček v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném roce financovat jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován. (sfr)
