Letošní státní rozpočet ČR se na konci října propadl do deficitu 200 miliard korun. (Ilustrační foto).

Státní rozpočet ČR na rok 2024 se po deseti měsících letošního roku propadl do deficitu 200,7 miliardy korun. Proti letošnímu září schodek v říjnu vzrostl o 19 miliard. Informovalo o tom ministerstvo financí. Rozpočtu pomáhá vyšší výběr daní. Na celý rok je nově kvůli zářijovým povodním naplánován schodek 282 miliard Kč.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci října deficitem ve výši 200,7 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 199,7 mld. Kč, uvedl Stanjurův resort.

Meziroční zlepšení salda o 38,2 mld. Kč bez započtení dopadu prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů bylo taženo 5,5% nárůstem výběru daní a pojistného. I přes značný růst mandatorních titulů včetně obsluhy státního dluhu převyšují výdaje rozpočtu loňský objem jen mírně (+0,8 %), doplnil úřad.

“Pozitivně vnímám především stagnaci výdajů v době, kdy je řada mandatorních výdajů navyšována valorizačními mechanismy, dodržováním zákonných závazků a povinností splácet dluhy minulé vlády,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura a dodal: „Ve zbývající části roku lze očekávat zvýšené tlaky na rozpočet nejen v oblasti investic, ale i při řešení následků zářijových povodní. Nicméně aktuální požadavky na finanční prostředky z navýšené rozpočtové rezervy budou pro letošek dostačující a plánovaný deficit po novele zákona o rozpočtu ve výši 282 mld. Kč by mohl být dodržen.“

Příjmy státního rozpočtu

Příjmy státního rozpočtu byly na konci října o 1,5 % (+24,0 mld. Kč) vyšší než před rokem. Inkaso pojistného vzrostlo o 52,0 mld. Kč, čistě daňové příjmy o 21,8 mld. Kč, k čemuž přispěla také změna rozpočtového určení daní (+8,7 mld. Kč). Saldo naopak zhoršovaly přijaté prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (-28,8 mld. Kč), nejvíce doposud meziročně nižší refundace prostředků z Národního plánu obnovy (-23,9 mld. Kč), ale také převody výnosů z majetkových účastí státu (-27 mld. Kč).

Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+16,3 %, +14,5 mld. Kč) bylo podpořeno růstem mezd a změnami přijatými v rámci ozdravného balíčku, například snížením hranice pro druhou sazbu daně či úpravou zdanění vybraných nepeněžních benefitů. Nicméně řada změn z konsolidačního balíčku se projeví až při ročním zúčtování daně, tedy v následujícím roce.

Na inkaso daně z příjmů právnických osob (-9,5 %, -15,8 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+2,2 %, +0,1 mld. Kč) mělo vliv vyrovnání daně za zdaňovací období 2023 splatné v roce 2024 a zaplacené zálohy. Meziroční pokles inkasa ze zdanění právnických osob byl způsoben loňskou vysokou srovnávací základnou, kterou navýšilo vyrovnání daně za zdaňovací období 2022. Zálohy v roce 2022 byly hrazeny dle daňových povinností za období 2020 a 2021, avšak rok 2022 byl mimořádně ziskový, a proto i vyrovnání daně za rok 2022 bylo nezvykle vysoké.

Inkaso daně z neočekávaných zisků ve výši 27,2 mld. Kč (+5,5 %, +1,4 mld. Kč) bylo pozitivně ovlivněno vyrovnáním daně za rok 2023 a zaplacenými zálohami na rok 2024. Další záloha bude splatná v prosinci.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce zvýšeny znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců se sazbou ve výši 0,6 % a s dosavadním dopadem necelých 10 mld. Kč, kterým by mělo dojít k vyrovnání schodku systému nemocenského pojištění. Pozitivní vliv na inkaso má i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných. Objem pojistného meziročně vzrostl o 9,2 % (+52,0 mld. Kč).

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+5,2 %, +15,4 mld. Kč) se promítá růst výdajů domácností na spotřebu, stejně jako dopady změn účinných od ledna 2024. Především jde o redukce počtu sazeb daně na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty.

Inkaso spotřebních a energetických daní (+10,1 %, +12,4 mld. Kč) vzrostlo hlavně díky spotřební dani z minerálních olejů a tabákových výrobků. Meziroční růst inkasa spotřební daně z minerálních olejů (+14,0 %, +8,4 mld. Kč) je způsoben vrácením sazby spotřební daně z motorové nafty od 1. srpna 2023 na původní úroveň počátku roku 2022 (9,95 Kč/l z 8,45 Kč/l).

Vývoj inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (+7,5 %, +3,4 mld. Kč) odráží navýšení sazby a zdanění dosud nedaněných výrobků. Meziroční růst inkasa daní z elektřiny a zemního plynu je odrazem zrušení některých osvobození. Inkaso spotřební daně z lihu pokleslo (-4,4 %, -0,3 mld. Kč), nicméně očekáváme jeho růst v období před koncem roku před dalším zvýšením daně od 1. ledna 2025. Výběr ostatních spotřebních a energetických daní nezaznamenal ve srovnání s loňským rokem významnější výkyvy.

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 14,1 mld. Kč (+0,8 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+1,8 %, +29,1 mld. Kč) tažený transfery státním fondům (+30,1 mld. Kč), dávkami důchodového pojištění (+22,9 mld. Kč) a ostatními sociálními dávkami (+8,8 mld. Kč), obsluhou státního dluhu (+12,2 mld. Kč), platbou veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce (+10,6 mld. Kč), nákupy Ministerstva obrany (+8,9 mld. Kč) a výdaji na výzkum, vývoj a inovace (+1,4 mld. Kč).

Dynamiku výdajů naopak snižovala podpora poskytovaná v oblasti energií (-56,0 mld. Kč) a investice (-15,0 mld. Kč) do značné míry determinované požadavky státních fondů na dotace ze státního rozpočtu.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+4,4 %, +31,7 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+4,0 %, +22,9 mld. Kč). Jejich výši kromě loňského mimořádného navýšení ovlivnila lednová řádná valorizace o 1,8 %. Rostoucí objem příspěvků na péči (+2,7 mld. Kč) souvisí s navýšením částek v návaznosti na změnu zákona o sociálních službách platnou od července tohoto roku.

Vzrostl i příspěvek na bydlení (+2,2 mld. Kč), podpory v nezaměstnanosti (+2,0 mld. Kč) a nemocenské (+1,9 mld. Kč). Mimořádnou okamžitou pomoc v posledních dvou měsících navýšily žádosti občanů postižených zářijovými povodněmi (+0,5 mld. Kč). Naopak klesla výplata rodičovského příspěvku (-1,6 mld. Kč). Čerpání ostatních dávek prozatím nevybočuje od standardního vývoje předchozího roku.

Výrazný nárůst neinvestičních dotací státním fondům (+79,9 %, +30,1 mld. Kč) určovaly prostředky poskytnuté Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+13,1 mld. Kč), Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (+15,8 mld. Kč) a Státnímu fondu životního prostředí (+1,4 mld. Kč). Meziroční navýšení je dáno především časovým nesouladem v poskytování dotací, které překračují loňské plnění o téměř 33 p. b.

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 66,8 mld. Kč (+22,4 %, +12,2 mld. Kč). Při očištění o úrokové výnosy z protiinflačních státních dluhopisů, které byly v nejvyšších objemech vyplaceny loni v lednu, by tempo růstu dosahovalo vyšších hodnot.

Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce z 1 900 Kč na 2 085 Kč vedlo k posílení zdrojů veřejného zdravotního systému z prostředků státního rozpočtu o 10,6 mld. Kč (+9,2 %).

Běžné nákupy (bez obsluhy státního dluhu), které meziročně vzrostly o 8,3 mld. Kč (+14,2 %), byly nejvíce navýšeny výdaji Ministerstva obrany (+8,9 mld. Kč) souvisejícími s pořizováním víceúčelových nadzvukových letounů F-35 (+3,9 mld. Kč) a dalšími činnostmi a rozvojem bojových sil Armády České republiky.

Za růstem neinvestičních transferů příspěvkovým a podobným organizacím o 3,7 mld. Kč (+4,8 %) stály nejvíce výdaje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (+3,4 mld. Kč) navýšené podporou výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (+2,2 mld. Kč) a příspěvky na provoz vysokých škol (+1,1 mld. Kč).

Naopak výrazně klesly běžné transfery podnikatelům (-52,3 %, -60,7 mld. Kč). Velká část jejich objemu i poklesu byla spojená s dotacemi do oblasti energetiky (-56,0 mld. Kč). Kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen dosáhly 8,2 mld. Kč (-40,0 mld. Kč) a dotace provozovateli přenosové soustavy 1,3 mld. Kč (-14,1 mld. Kč). Pomoc firmám v energeticky náročných odvětvích v tomto roce není vyplácena (-4,6 mld. Kč). Podpora obnovitelných zdrojů energie v objemu 15,3 mld. Kč (+2,7 mld. Kč) byla dočasně vyšší z důvodu odlišné splatnosti čtvrtletních záloh. Z ostatních transferů klesla podpora poskytovaná prostřednictvím společných progamů Evropské unie a České republiky (-3,1 mld. Kč), zejména OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ (-3,4 mld. Kč).

Neinvestiční transfery územním rozpočtům se meziročně snížily o 7,9 mld. Kč (-3,5 %). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 166,1 mld. Kč (+4,2 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách. Výdaje na spolufinancování sociálních služeb (25 mld. Kč) se meziročně nezměnily a jejich objem již téměř dosáhl celoročního plánu.

Za snížením transferů stálo prozatím nižší zapojení prostředků společných programů s Evropskou unií (-8,1 mld. Kč), v prvé řadě OP Jan Amos Komenský (-7,3 mld. Kč), klesající kompenzační příspěvek na ubytování osob s dočasnou ochranou (-4,7 mld. Kč) a loňské prezidentské volby (-0,6 mld. Kč).

Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie, jejichž výše je mimo jiné odvislá od úrovně hrubého národního důchodu a daně z přidané hodnoty, meziročně klesly o 3,1 mld. Kč (-6,5 %).

Kapitálové výdaje v objemu 140,0 mld. Kč představují meziroční pokles o 9,7 % (-15,0 mld. Kč), který je nižší než tempo stanovené rozpočtovým plánem. Do průběhu uvolňování a realizace investic státu se v tomto roce promítá i skutečnost, že v letošním roce přecházíme na novou víceletou finanční perspektivu u evropských strukturálních a investičních fondů.

Téměř polovinu těchto prostředků (68,8 mld. Kč; -8,7 mld. Kč) představovaly výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie. Na poklesu se nejvíce podílely nepravidelně poskytované dotace Státnímu fondu životního prostředí (-8,7 mld. Kč), Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-1,8 mld. Kč) a Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-1,1 mld. Kč). Naopak vzrostly investiční nákupy Ministerstva obrany (+3,9 mld. Kč) zaměřené na udržení a rozvoj schopností Armády České republiky. Transfery vysokým školám (+4,0 mld. Kč) navyšovala především realizace projektů Národního plánu obnovy, OP Spravedlivá transformace a OP Jan Amos Komenský, informovalo Ministerstvo financí ČR. (sfr)