V Antarktidě byl v březnu druhý nejnižší rozsah ledu v historii satelitních dat. Naopak výrazně nadprůměrné byly koncentrace ledu v Grónském moři. (Ilustrační foto: redakční koláž).

Planeta Země letos zažila druhý nejteplejší měsíc březen v historii měření. Druhý nejnižší rozsah v historii satelitních dat byl v březnu zaznamenán u antarktického mořského ledu. Oznámila to ve své pravidelné měsíční zprávě unijní meteorologická služba Copernicus.

Nadprůměrně teplo bylo podle Copernicu na rozsáhlém území zahrnujícím severní Afriku, jihozápadní Rusko a většinu Asie, kde padlo mnoho nových březnových teplotních rekordů.

Teploty byly v březnu nadprůměrné také v jižní a střední Evropě a podprůměrné ve většině severní Evropy.

Výrazně nadprůměrné teploty panovaly také na severovýchodě Severní Ameriky, v Argentině a sousedních zemích, ve velké části Austrálie a na pobřeží Antarktidy. Naopak nadprůměrně chladno bylo v západní a střední části Severní Ameriky.

Pokud jde o mořský led, v Antarktidě byl v březnu druhý nejnižší rozsah ledu v historii satelitních dat, 28 procent pod průměrem. Podle zástupkyně ředitele unijní služby Samanthy Burgessové dosáhl – po rekordně nízkém rozsahu v únoru – antarktický mořský led v březnu druhého nejnižšího rozsahu v rámci 45letého souboru satelitních dat.

Tím podle ní pokračuje dlouhodobý trend poklesu mořského ledu v polárních oblastech.

Koncentrace mořského ledu byla výrazně podprůměrná ve všech sektorech oceánu kolem Antarktidy.

V Arktidě 4. nejnižší hodnota

V Arktidě byla březnová rozloha mořského ledu čtyři procenta pod průměrem, což je čtvrtá nejnižší hodnota za březen v záznamu satelitních dat.

V kontrastu s většinou podprůměrnými koncentracemi mořského ledu v ostatních sektorech Severního ledového oceánu byly koncentrace ledu výrazně nadprůměrné v Grónském moři.

Vlho a sucho

Věstník se věnuje také hydrologické situaci. V březnu bylo podle zprávy v severní Evropě a nad Tureckem nadprůměrně vlhko. K oblastem, kde v březnu tohoto roku naopak panovalo nadprůměrné sucho, patřila většina Pyrenejského poloostrova, alpský oblouk, části střední Evropy, východní Balkán a severozápadní pobřeží Kaspického moře.

Na Pyrenejském poloostrově byly podmínky příznivé pro vznik požárů.

Nadprůměrně sucho bylo také v Argentině, v jižní Austrálii, v jihozápadní Africe a v některých částech Asie. V mnoha případech byly tyto podmínky spojeny s nadprůměrně vysokými teplotami.

Mimo Evropu bylo v březnu 2023 nadprůměrně vlhko v některých částech USA, v několika oblastech Asie, na Africkém rohu, na Novém Zélandu, v severní Austrálii, v části jižní Afriky a v Brazílii. V mnoha regionech vedly vydatné srážky k záplavám. (sfr)


VÍCE O TÉMATU ČTĚTE ZDE:

V ČR podle studie ČEPS bude v roce 2040 chybět 2,7 TWh elektřiny. Výpadky začnou už 2030

Skleníkové plyny neovlivňují klima na Zemi, dokázali američtí vědci v průlomové studii

Europoslanci schválili klimatický zákon. Emise musí do roku 2030 klesnout o 55 %

Konzervativní institut se tentokrát zaměřil na debatu o klimatické změně a energetice

Klimatický zákon má zelenou už i od členských států EU. Česko považuje cíl Bruselu za nereálný

KLIMATICKÉ NOVINY