Křetínského holding EPH chce do roku 2030 přestat používat uhlí pro výrobu energie a tepla. Elektrárny přejdou na vodík. (Ilustrační foto: Redakční koláž)
Energetický průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského do roku 2030 zavře uhelné zdroje na výrobu tepla a elektřiny. Elektrárny koncernu přejdou na vodík. Výjimkou bude Německo, kde bude firma postupovat podle tamního zákona o ukončení využívání uhlí nejpozději do roku 2038.
Skupina o tom informovala na webu.
Od roku 2014 do konce roku 2020 se EPH podařilo snížit emisní stopu takřka o polovinu, což znamená úsporu 21 milionů tun CO2 ročně.
V minulém roce pocházelo celkem 81 procent energie vyprodukované zdroji EPH z bezemisních či nízkoemisních zdrojů.
Skupina EPH do roku 2030 přestane ve všech zemích, kde působí (mimo Spolkovou republiku Německo), využívat uhlí pro výrobu elektřiny a tepla.
V Německu potom bude postupovat v souladu se zákonem o ukončení využívání uhlí, na jehož základě bude celonárodně ukončena výroba energie z uhlí nejpozději do roku 2038.
Zásadní a neoddělitelnou součástí tohoto procesu je podle podniku transformace energetických zdrojů EPH na nízko emisní či zcela bezemisní.
EPH je přesvědčeno, že důležitým pilířem dosažení cíle bezemisní energetiky bude ve střednědobém a dlouhodobém horizontu výroba a využívání vodíku.
„Připravujeme několik projektů na budování vodíkových technologií v malém a středním měřítku napojených na naši plynárenskou infrastrukturu pro prokázání proveditelnosti daných řešení. Současně jsme zahájili práce na potenciálních robustních řešeních, jak akcelerovat přechod na vodík ve velkém měřítku,“ uvedl Daniel Křetínský.
Doplnil, že cílem EPH je být jedním z evropských lídrů ve výrobě, přepravě a skladování vodíku.
Jednotlivé způsoby výroby vodíku se přitom významně liší jak nákladově, tak z hlediska dostupnosti technologií.
„Platí přitom, že z ekologického hlediska nejvíce podporovaný tzv. zelený vodík, vyrobený z elektřiny dodané větrnými a fotovoltaickými elektrárnami představuje zatím nákladově nejdražší a časově ve větším měřítku nejpozději dostupnou variantu,“ podotkl Křetínský.
Na opačné straně nákladů a časové dostupnosti se nachází tzv. modrý vodík, vyráběný typicky ze zemního plynu spojením řešení dnes používaného především v chemickém průmyslu (SMR) a technologie CCUS.
Modrý vodík sice i proti zemnímu plynu dramaticky snižuje emise CO2, ale jeho produkce zcela bezemisní není.
Alternativou může být i tzv. růžový vodík, vznikající využíváním jaderné technologie.
EPH v minulých letech v Německu odstavila, popř. přesunula do rezervy uhelnou elektrárnu Mumsdorf, Buschhaus a cca 1000 MW instalovaného výkonu v elektrárně Jänschwalde.
Ve Velké Británii EPH ukončila provoz 2000 MW uhelné elektrárny Eggborough a dokončila přestavbu uhelné elektrárny Lynemouth na čistou biomasu.
V roce 2021 EPH ukončí provoz německé elektrárny Deuben, dvou francouzských černouhelných elektráren Emile Huchet 6 a Provence 5 v letech 2021 a 2022 a rovněž plánuje ukončit provoz německé elektrárny Mehrum, kde učiněné rozhodnutí podléhá schválení ze strany provozovatele přenosové soustavy a síťového regulátora.
Hnědouhelné teplárny v České republice budou do roku 2028/2029 postupně přestavěny na nízkoemisní zdroje tepla a elektřiny. (pel)
