Diskuse Konzervativního institutu: Skleníkový efekt existuje, ale globální oteplování je pouhá hypotéza. (Ilustrační foto - redakční koláž).
Konzervativní institut uspořádal koncem března klubovou diskuzi na téma „Reálné dopady klimatické změny na naše životní prostředí a současná ekologická politika české vlády“. Diskusního večera se jako hlavní hosté zúčastnili RNDr. Milan Šálek, Ph.D., meteorolog a programátor a PhDr. Milan Smutný, mluvčí think tanku Realistická energetika a ekologie.
Hlavním předmětem diskuse byla tématika mnohdy jednostranného a zkresleného informování veřejnosti o probíhajících změnách klimatu. Debata se také zaměřovala na dopady evropského Green Dealu, zvláště na závazky snížit emise CO2 v EU do roku 2030 o 55 procent proti stavu roku 1990 a také závazku dosáhnout uhlíkově neutrální evropské ekonomiky v roce 2050.
Debatu předznamenala zajímavá paralela mezi současnou a viktoriánskou (1837 až 1901) érou Velké Británie. Fakta ukazují, že emise produkované v současné (nesrovnatelně průmyslově rozvinutější) Británii jsou zhruba stejné, jako byly v době vlády královny Viktorie…
V předmluvě bylo také zdůrazněno, že oxid uhličitý (CO2) je životně důležitý plyn pro život na planetě Zemi. Pokud by se jeho koncentrace v rámci „boje s klimatem“ snížila pod určitou limitní hranici, život na Zemi by nemohl existovat.
Násilná elektromobilita
Mluvčí think tanku Realistická energetika a ekologie Milan Smutný ve svém debatním přípěvku hovořil o „násilné elektromobilitě“ a upozornil na to, že Evropskou unií vynucený konec spalovacích automobilů (EU uzákonila od roku 2035 konec prodeje nových automobilů se spalovacími motory) a přechod na elektromobily zásadně zasáhne zákazníky. Poukázal přitom na kontrast mezi dřívějším pozitivním marketingovým přístupem automobilek k zákazníkům a dnešní situací.
„Dříve dělaly automobilky vše ve prospěch zákazníka, dnes o činnosti automobilek a jejich přístupu k zákazníkům rozhodují politici,“ podotkl Smutný. S tím, že současný uměle vytvářený rozvoj elektromobility je financován z výnosů, tj. z prodejů vozidel se spalovacími motory.
Poukázal také na vývoj v Německu, kde dochází k výraznému snižování státních dotací na pořízení elektromobilu a to vzhledem k tomu, že tyto dotace fakticky sloužily k tomu, že si nejbohatší Němci s pomocí státních dotací pořizovali druhý nebo třetí vůz do rodiny…
Fantasmagorický cíl
Téma jeho příspěvku se pak přesunulo k problematice vývoje elektroenergetické soustavy v EU. Smutný označil za „fantasmagorický“ cíl Německa vybudovat do roku 2035 obnovitelné zdroje (FVE a větrné elektrárny) s celkovou instalovanou kapacitou 368 GW.
Podle Smutného by k dosažení takového cíle bylo zapotřebí zprovoznit každý den 31 „větrníků“, tedy zařízení na výrobu elektřiny z větru.
Německou energetickou politiku, zdůvodňovanou snahou o omezení emisí CO2, označil za pokryteckou a připomněl rozhodnutí tehdejší německé premiérky Angely Merkelové z roku 2011 uzavřít (postupně) všechny jaderné elektrárny v zemi, a tím Německo připravit o plných 30 % výroby elektrické energie.
Současný vývoj, kdy bylo rozhodnuto také o rušení uhelných elektráren, označil výrazem „byznysové přezbrojení“, které vede k zásadní změně poměrů na byznysovém trhu, kdy podnikání v oblasti jaderné energetiky a uhelných elektráren je nahrazováno byznysem podnikatelů v oblasti obnovitelných zdrojů energie.
V kontextu údajů o celkovém loňském objemu vývozu elektřiny z ČR (13 TWh) označil Smutný za nejvíce energeticky pokryteckou zemi Rakousko. Tato země totiž zastává nekompromisně odmítavý postoj vůči jaderné energetice, ale přitom v nočních hodinách je do převážné míry energeticky zásobována dovozem elektřiny výrobené z jaderných elektráren v ČR…
Možnost takového dovozu elektřiny do Rakouska z Česka však podle Smutného skončí již v roce 2025 a to vzhledem k plánovanému snižování výroby elektřiny v ČR způsobeném odstavováním uhelných elektráren Skupiny ČEZ.
Odkázal se při tom na varovné závěry některých scénářů nejnovější studie ČEPS, která se zabývá analýzou vývoje elektroenergetického sektoru v ČR (více o tom: viz odkaz pod článkem).
Zdůraznil především ten scénář studie, podle kterého bude Česká republika od roku 2035 z 25 procent závislá na dovozu elektřiny ze zahraničí. A varoval před naplněním dalšího ze závěrů studie ČEPS, podle kterého Česko v roce 2040 nebude mít plných 45 dní v roce pokrytou spotřebu elektřiny v zemi, tedy, zhruba měsíc a půl bude v ČR nedostatek elektřiny pro tuzemské spotřebitele.
Polemizoval s jedním ze závěrů studie ČEPS, jež hovoří o nutnosti postavit v Česku 3 velké paroplynové elektrárny. To je podle Smutného naprosto nereálné.
Upozornil také na možnost, jež vyplývá z prognóz, že v budoucnosti bude mít přebytek vyrobené elektřiny pouze Slovensko.
Nemožnost připojení
Smutný také kritizoval překotný a státem podporovaný rozmach fotovoltaických elektráren v Česku a to zejména vzhledem k technické nemožnosti připojit všechny nově vybudované FVE zdroje k energetické síti. Podle jeho názoru bude připojení nově masivně budovaných FVE elektráren k síti stát v Česku celkem 800 miliard Kč do roku 2030…
Za nevyjasněnou také označil zachování kogenerační výroby tepla v Česku v situaci, kdy má být zcela zakázáno používání uhlí jako paliva v klasických kogeneračních zdrojích a celkově varoval před tím, že elektroenergetický sektor v ČR v dohledné budoucnosti zkolabuje.
Duše prodaná čertovi
Meteorolog Milan Šálek se ve svém diskusním příspěvku zaměřil zejména na vyvracení některých mýtů týkajících se tzv. klimatické změny, potažmo hrozeb souvisejících s globálním oteplováním.
Primárně však deklaroval, že současné názory meteorologů jsou výrazně ovlivněny dotacemi a že značná část meteorologů „prodala duši čertovi“, tedy dotované ideji globálního oteplování…
Globální oteplování Šálek označil za pouhou hypotézu. Nepopřel však existenci tzv. skleníkového efektu, tedy mechanismu, který v souvislosti s emisemi CO2 bývá často uváděn jako zásadní pro oteplování planety Země.
Poukázal však na to, že významnou roli pro absorbci tepla v atmosféře mají vodní páry (podle Šálkova odhadu ze 60 až 90 %), nikoliv tedy dominantně oxid uhličitý, jak je všeobecně laickou veřejností vnímáno.
Konstatoval také, že existuje vědecká shoda na tom, že se planeta Země skutečně otepluje a na tom, že se emise skleníkových plynů skutečně zvýšily působením člověka, tedy kvůli antropogenním vlivům.
Vědecká shoda však podle Šálka nepanuje v tom, jaký je skutečný podíl zvýšených koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na oteplování planety.
Globální ochlazování
Šálek také poukázal na změnu veřejného vnímání klimatické změny v průběhu relativně nedávné historie. Upozornil například na článek renomovaného časopisu Newsweek z roku 1975, který tehdy varoval před globálním ochlazováním planety.
Přičemž, řada vedlejších, tehdy uváděných negativních důsledků (například povodně), jaké jsou dnes předkládány veřejnosti v teorii globálního oteplení, byly shodné s těmi, které byly předvídány pro případ globálního ochlazování…
A odkázal se na vědecky doložitelný fakt, že největší povodně Země zažila zřejmě ještě v době před tzv. Velkou francouzskou revolucí (1789 až 1799).
Na ucelených datových řadách pocházejících z objektivních zdrojů (NASA) ukázal, že počet tornád s postupem doby na zemi klesá. Stejně (tedy pokles) je tomu s tropickými cyklonami. Prezentoval i datově podloženou informaci, podle které se od roku 1900 počet hurikánů v USA nezvyšuje.
Za reálný problém označil sucha, která jsou podle Šálka mimořádná. Přitom, celkové úhrny srážek v Česku jsou dlouhodobě pořád stejné. Sucho je tedy podle Šálka spíše problémem vypařování (přičemž podle něho lesy přispívají k vyššímu vypařování vody z půdy), než množství srážek.
Konstatoval také, že planeta se s postupem času stává „zelenější“ a to navzdory setrvalému varování před negativními hrozbami globálního oteplování. Důvodem „zelenání“ planety je fakt, že CO2 působí pro rostliny jako hnojivo.
Díky zvyšujícím se emisím, respektive koncentracím CO2 se také celosvětově zvýšila o 14 % produktivita v zemědělství.
Život naruby
V následné diskusi mimo jiné zaznělo, že přímý účinek „skleníkového“ plynu CO2 na klimatické planetární změny není prokázán. Zmíněna byla také hrozba toho, že zavádění eurounijního programu Green Deal může „obrátit naruby“ životy už současným generacím.
Milan Smutný také v závěru argumentoval proti německé energetické politice faktem, že „jaderná“ Francie má poloviční emise CO2 připadající na jednu osobu, než současné Německo… (sfr)
