Vládní koalice schválila návrh zákona o sociálním bydlení a rozdá tisíce bytů lidem z ulice, ghett nebo ubytoven.
Vláda rozdá tisíce sociálních bytů „potřebným“ lidem. Koalice i přes neshody schválila návrh zákona o sociálním bydlení, který předložila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Nárok na bydlení od státu by měli mít například lidé žijící na ulici, z ubytoven nebo z ghett.
Sociální bydlení v současné době neupravuje žádný zákon. Vláda se zavázala problém vyřešit v koaliční smlouvě. Původně měl zákon platit už od letošního roku, kvůli neshodám ho ale kabinet schválil až teď. Za přijetí se konalo i několik demonstrací.
První žadatelé o sociální byt by se mohli začít na úřady obracet od poloviny příštího roku. O sociální bydlení by mohli žádat například lidé se zdravotním postižením, senioři, rodiny s dětmi či mládež opouštějící dětské domovy a náhradní rodinnou péči.
„Do cílové skupiny spadají ale i lidé z trhu s bydlením vyloučení, kteří jsou bez domova – tzn. lidé žijící na ulici, na ubytovnách či v azylových domech,“ stojí v materiálu.
Stát není dojná kráva
Hnutí ANO s návhrem ale stále nesouhlasí. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) chce proto zákon změnit ve sněmovně.
„Princip sociálního bydlení je důležitý, nicméně my nejsme spokojeni s tím, že cílová skupina je velice široká. Nemůžeme souhlasit s tím, že stát bude dojná kráva. Trváme na tom, aby se ta cílová skupina zúžila,“ uvedla Šlechtová.
Podobný názor má také opoziční ODS.
„Teď to vypadá, že každý, kdo se přihlásí, dostane sociální byt. Bez ohledu na to, zda se žadatel snaží pracovat, práci hledat, zda posílá děti do školy, nebo jen natahuje ruce po státu a sociálních dávkách,“ uvedla expertka ODS pro sociální oblast Lenka Kohoutová.
„Obávám se, že v důsledku přijetí zákona vznikne řada dalších sociálně vyloučených lokalit,“ přidala se ke kritice vlády místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Předkladatelka návrhu Marksová však trvá na tom, že sociální bydlení nemá být jen pro ty nejchudší.
„Musí to být pro širší okruh osob, máme například mnoho matek samoživitelek v azylových domech,“ hájila ministryně.
Zůstává tedy otázkou, zda se návrh stihne schválit do konce volebního období. Musí nejdříve projít sněmovnou, poté Senátem a nakonec ho na stůl dostane prezident Miloš Zeman.
Zapojení obcí by bylo dobrovolné
Pro obce by zajištění sociálního bydlení bylo dobrovolné. Pokud by se do systému zapojily, musely by vypracovat plán, kolik sociálních bytů a pro koho budou potřebovat. Pokud by se obce do systému nezapojily, zajišťoval by sociální bydlení Státní fond rozvoje bydlení. Peníze od státu by použil na stavbu, pořízení či opravy bytů i nákup pozemků.
Existovat by měly dva druhy sociálních bytů – s povinnou sociální prací a bez ní. Na pomoc by měly mít nárok osoby v bytové nouzi. Mezi ně by patřili ti, kteří půl roku žijí po ubytovnách, ústavech či azylových domech, nebo ti, kteří vydávají za přiměřené bydlení více než 40 procent svých příjmů a nezůstane jim ani 1,6násobek životního minima.
Bez zbytečného odkladu by sociální byt měli získat senioři, postižení, oběti trestných činů či mladí po odchodu z dětských domovů. Zranitelní lidé by měli postavení člověka v bytové nouzi získat na neurčito, u ostatních by se po dvou letech posuzovalo znovu.
Na vytvoření sociálního bydlení a sociální práci by se měly příští rok vydat 2,8 miliardy korun. V roce 2019 pak 3,3 miliardy a od roku 2020 pak 4,9 miliardy. Využít by se měly i evropské peníze. Další suma by šla do dávek na bydlení. Nyní se na příspěvek a doplatek vyplácí kolem 12 miliard ročně a dalších 8,5 miliardy představují dopady kvůli nevyhovujícímu bydlení a s ním spojenou nezaměstnaností a odebíráním dětí.
Komentář: Marksová svými sociální byty zavádí komunismus pro vybrané skupiny obyvatel
Komentář: Marksové zákon o bytech zdarma pro chudé se snaží obrátit svět vzhůru nohama
(pel)
