Minulý týden proběhla i v tuzemských médiích zpráva, že obě komory amerického Kongresu přehlasovaly veto prezidenta Obamy a schválily zákon, který umožňuje pozůstalým obětí útoků z 11. září 2001 žalovat Saudskou Arábii. O té však v zákonu není ani slovo. Nový zákon však může americkou zahraniční politiku fakticky předat do rukou komerčních právníků…
Potřebná dvoutřetinová většina v obou komorách byla dosažena s velkou rezervou, když Senát hlasoval s převahou 97:1 a Sněmovna 348 ku 77.
Zpráva vzbudila v internetových diskusích všeobecné nadšení nad odvážným krokem amerických zákonodárců, kteří se rázně postavili Obamově politice spojenectví s konzervativním islámským královstvím za každou cenu. Spravedlnost prý dostala konečně přednost….
Vášně vzkypěly a zase utichly. Co zbývá? Přečíst si schválený zákon.
Každý, kdo tak učiní, zjistí, že v textu zákona není o Saudské Arábii ani slovo. Právníci nebudou překvapeni, ostatně ani náš trestní zákoník nemá ustanovení typu: „ten kdo včera ukradl v tramvaji panu Vopičkovi peněženku, bude potrestán odnětím svobody na X let“.
Zákony se totiž píší poněkud obecněji. V konkrétním případě zákona „Justice Against Sponsors of Terrorism Act“ (JASTA) se naprosto jednoznačně uvádí, že cizí stát už v případě aktu mezinárodního terorismu nebude nadále imunní proti žalobám na náhradu škody, a takové žaloby budou nadále u federálních soudů přípustné.
Každý občan USA může podat civilní žalobu na vládu cizího státu a domáhat se náhrady škody za fyzická zranění, utrpěnou majetkovou škodu a smrt blízkých v důsledku mezinárodního terorismu a to zpětně od 11. září 2001.
Cizí stát bude shledán odpovědným za způsobenou škodu, pokud se prokáže, že vědomě, ale i z nedbalosti, napomáhal k realizaci teroristického útoku.
Ano, logicky se nabízí, že žalovaným bude Saudská Arábie – přece jen, na útocích z 11. září se podílelo 15 jejich občanů.
Jenže, hlavní organizátor celého útoku bin Ládin byl dopaden a zabit v Pákistánu, kde se ukrýval po delší dobu, možná s tichým souhlasem, minimálně v důsledku nedbalosti lokálních úřadů.
A dále, hlavní zázemí teroristů bylo v Afghánistánu. Současná vláda v Kábulu sice vede proti teroristům krvavou válku a byla dosazena až po vojenské intervenci USA a jejich spojenců. Ale bude to stačit k tomu, aby u případného federálního soudu prokázala, že nyní neexistuje žádná právní kontinuita s Afghánistánem z r. 2001?
A takto by se dalo pokračovat dále.
Nepřipravovali se útočníci z 11. září dlouhou dobu ke své sebevražedné misi v bytě na Marienstrasse 54 v hamburské čtvrti Harburg nikým nerušeni jen proto, že jim tak Německo z nedbalosti umožnilo? A nebyl sám hlavní organizátor M. Atta na návštěvě v Praze a nepodařilo se nám vlastně zjistit, co tady dělal?
Jistě se dá namítnout, že tohle je už hodně přitažené za vlasy a rozumný soud by žádnou takovou žalobu na Německo nebo České republiku nepřipustil. Ale kouzlo amerického právního systému je, že šikovný právník dokáže vymoci odškodnění od řetězce rychlého občerstvení za prodej příliš horké kávy, od výrobce domácích spotřebičů za smrt psa v mikrovlnce (neboť výrobce v návodu neuvedl, že trouba není vhodné k sušení mokrých psů) atd.
Jak poznamenal republikánský senátor za Tennessee Bob Corker, zákon JASTA hrozí efektivně přesunout americkou zahraniční politiku do rukou protřelých komerčních právníků.
Vyjádření mluvčího Bílého domu v této záležitosti bylo spíše zoufalé. Rozhodnutí Kongresu tiskový mluvčí označil za nejtrapnější od roku 1983 (v němž Kongres přehlasoval veto prezidenta Reagana a vytvořil precedent pro nájezd spekulantů na pozemky federální vlády).
Jenže ani Bílý dům není v celé věci bez viny. Návrh zákona JASTA ležel v Kongresu od začátku roku a prezident Obama měl dost času se jím zabývat před tím, než uplatnil své veto.
Republikánský senátor za Jižní Karolínu Lindsey Graham už potvrdil, že skupina asi 20 senátorů diskutuje možný dodatek k zákonu směřující k nápravě problému s imunitou cizích vlád. Ale jak je všem jasné, s blížícími se volbami bude velmi těžké dosáhnout shody a dodatek ještě letos schválit.