Noční klid má být od října letošního roku jiný, než býval dříve. Jak tomu ale u státu jako určovatele pravidel bývá, změny jsou spíše administrativní a tedy formální. Podstata nočního (ne)klidu, tedy jeho špatné vymezení a všeobecné nedodržování zůstanou zřejmě i nadále v platnosti. Nově bude rušení nočního klidu probíhat zcela demokraticky, po schválení akce obecním zastupitelstvem.
Přesto je možné nejnovější změnu, tedy novelu přestupkového zákona, chápat jako pokus o zpřísnění pohledu veřejné moci na rušení nočního klidu.
Legálně budou nyní moci rušit noční klid jen ty akce či aktivity, jejichž seznam a termín rušení nočního klidu s dostatečným předstihem schválilo demokraticky zvolené obecní zastupitelstvo formou obecně závazné vyhlášky.
Zákon se formálně snaží naznačovat, že rušení nočního klidu lze umožnit jen ve výjimečných případech a jen v několika málo dnech za rok.
Ve všech ostatních případech, které nebudou uvedeny v platné obecní vyhlášce, bude rušení nočního klidu považováno za přestupek, za který může narušitel dostat pokutu až 15 tisíc korun a teoreticky mu může být vysloven zákaz pobytu na území obce.
Zlom v boji se nekoná
Těžko však čekat zásadní zlom v boji slušných a spořádaných občanů s porušováním nočního klidu.
Především, jsou to obce, kdo řeší stížnosti občanů na rušení nočního klidu. Žádný zákon či nové pravidlo je nenutí změnit svůj ambivalentní přístup k tomuto vážnému nešvaru.
Fakticky byla obcím pouze uložena administrativní povinnost lépe, respektive přesněji tyto narušitelské akce evidovat a v rámci možností i schvalovat dopředu.
Přestupkový zákon nijak neomezuje konání veřejných (a tedy potenciálně veřejně hlučných a klid narušujících) akcí i v době nočního klidu, tedy mezi 22. hodinou noční a 6. hodinou ranní. Kdokoliv může takovou akci nadále konat a to klidně po celou noc až do rána.
Pouze přitom nesmí rušit noční klid.
Reálně si však může dělat, co chce, pokud si žádný občan netroufne takové aktuálně probíhající hlukové agresi čelit a nezavolá policii, což je navíc v praxi reálně možné jen tam, kde funguje obecní policie. Ta ovšem opět podléhá obcím, pro které ovšem rušení nočního klidu většinou nebývá prioritou.
Vždyť řada obcí či městských částí bývá sama pachatelem, přesněji řečeno organizátorem akcí, většinou sebeoslavných, při kterých je hlukem napadána slušná většina občanů.
Hlučné akce každou noc
Hlučné akce se tak mohou nadále konat třeba každou noc. Prokazování viny, tedy skutečnosti, zda byl či nebyl skutečně narušen noční klid, zůstává u takových akcí na postižených, tedy na slušných obyvatelích, kteří chtějí mít večer klid a v noci potřebují spát.
Pro stěžovatele je přitom téměř nemožné prokazovat narušitelům nočního klidu jejich počínání. Každý člověk není špion či detektiv.
Těžko chtít po občanovi, aby prováděl měření a běhal po nocích s měřícími či záznamovými aparaturami, případně si na to najímal specializované firmy.
Ne každý má navíc odvahu strávit noc bojem s narušiteli a organizováním policejních zásahů proti hlukově agresivním spoluobčanům.
Neomezený počet
Navíc, obce mohou vyhláškou zcela demokraticky zlegalizovat neomezený počet akcí, při kterých bude porušován noční klid. Sice by se tím dostaly do rozporu s požadavkem na výjimečnost povolovaných akcí, ale účel světí prostředky: ostatně, každou akci její organizátoři považují za výjimečnou…
Obce pak následně jistě nebudou udávat samy sebe státu za hypotetické nedodržování smyslu přestupkového zákona… Ostatně, obce samotné nemají na striktním dodržování nočního klidu zájem, protože samy jsou častým narušitelem.
Noční klid bez záruk
Dá se tedy říci, že novela přestupkového zákona, která pravomoc zkracovat dobu nočního klidu přenesla na obce, neskýtá žádné záruky dodržování doby nočního klidu. Maximálně tak občanům u některých akcí nabídne tu „výhodu“, že o blížícím se narušování nočního klidu budou vědět s předstihem.
Není však jasné, natož logicky pochopitelné, k čemu je znalost termínů akcí narušujících noční klid dobrá normálnímu člověku, který chce v noci klidně spát?
Mají snad lidé, kteří jsou zvyklí v noci spát, opouštět – v úředně stanovených a předem známých termínech zkráceného či nulového nočního klidu – svá bydliště jen proto, aby ti méně ohlední spoluobčané mohli v noci svým hlukem neomezeně obtěžovat široké okolí?
Proč má jedna skupina obyvatel (pachatelé nočního hluku) vnucovat druhé skupině obyvatel jakákoliv omezení života?
Dikce zákona tak nadále umožňuje obcím a narušitelům nočního klidu manipulovat s životy velké části obyvatelstva.
Noční alibismus
Takzvaný noční klid je nastaven špatně a zcela alibisticky. Především, velmi neurčité je samotné vymezení nočního klidu.
Noční klid je dle definice úřadů „určitý pokojný stav na určitém místě ve vymezenou dobu, na jehož zachování má společnost zájem za účelem spořádaného a poklidného soužití“.
Pokojný stav však nemusí nutně znamenat absenci hluku či hlukové agrese. Pod pojmem „pokojný stav“ je možno chápat stav, kdy každý může hlučet fakticky neomezeně do té míry, dokud slušná a bezbranná většina zůstane v pokojném stavu, protože uprostřed noci na řešení konfliktní situace nemá sílu a nebo si netroufne s nočním běsněním začít bojovat…
Je tedy zřejmé, že „pokojný stav“ neznamená absenci hluku, natož klid.
Kdyby stát chtěl skutečně bránit slušné a pokojné občany před narušováním klidu (tedy před neúměrným, rušivým hlukem), nastavil by legislativní pravidla zcela jasně tak, aby k hlukové agresi nemohlo vůbec docházet.
Pokud by monopolní veřejná moc chtěla skutečně garantovat právo na ochranu jedné ze základních svobod, tedy práva na vlastní život (a nedílnou podmínkou zachování života je spánek; bez spánku člověku hrozí smrt), musela by rušení nočního klidu zakázat úplně a účinně (pod hrozbou drakonických pokut a jiných nástrojů) vymáhat jeho dodržování.
Reálná situace je však pravým opakem: přestupkový zákon vlastně svým způsobem legalizuje rušení nočního klidu. Nově bude narušování nočního klidu probíhat jako proces, který byl demokraticky schválen parlamentem i obecním zastupitelstvem.
Obec jako narušitel
Jaká to absurdita: obecní zastupitelstva, tedy místní, demokraticky zvolená samospráva, je zákonem vybízena k tomu, aby oficiálně schvalovala narušování nočního klidu.
Fakticky je tak obec vmanipulována do role primárního narušitele nočního klidu.
Každý, jehož noční akci či veřejnou aktivitu obec oficiálně posvětí, se pak může odvolávat na podstatu demokracie: vždyť jeho noční hlukovou agresi vůči obyvatelstvu schválilo demokraticky zvolené zastupitelstvo!
Přestupkový zákon tak vlastně oficiálně zakotvuje právo nezodpovědných na ohrožování životů té části obyvatelstva, která chce zodpovědně chránit své zdraví formou pravidelného spánku ve všech nocích v roce.
Státní budíček v 6 hodin
Bizarní je i samo časové vymezení úseku mezi 22:00 a 6:00, kterou zákonodárce stanovil jako dobu nočního klidu.
Proč má být v obci či městě klid až od desáté hodiny večerní, když většina děti chodívá spát mnohem dříve? Copak jsou zdraví a životy dětí pro stát méně podstatné, než kulturní, společenské a rodinné oslavy?
Směšné je také limitování doby nočního klidu šestou hodinou ranní. Možná si toho úřady ještě nevšimly, ale pracovní doba značné části občanů se od dob komunismu podstatně změnila. Lidé už dávno nechodí do práce na šestou, ani na sedmou…
Ostatně, ani služební hodiny státních úřadů nezačínají v 6:00.
Přesto stát fakticky stanovuje, aby minutu po šesté hodině ranní mohlo po celé zemi legálně vypuknout třeba i hlukové peklo.
Stát tedy ve skutečnosti ani za více než čtvrt století od pádu totality nepředložil ani nestanovil jediný kloudně a prakticky použitelný nástroj či mechanismus, který by slušným a spořádaným občanům účinně pomáhal bránit se alespoň v noci před hlukovou agresí.
Příloha k tématu nočního klidu v ČR
(vybráno z oficiálních otázek a odpovědí Ministerstva vnitra k problematice nočního klidu v kontextu novely zákona o přestupcích, která s účinností od 1. října 2016 nově upravuje pravomoc obcí ke zkrácení doby nočního klidu)
Noční klid
Noční klid je určitý pokojný stav na určitém místě ve vymezenou dobu, na jehož zachování má společnost zájem za účelem spořádaného a poklidného soužití
Rušení nočního klidu
Za rušení nočního klidu jsou považovány takové projevy fyzických osob v době nočního klidu, které jsou způsobilé porušit nebo ohrozit občanské soužití a veřejný pořádek. Typicky se jedná například o hlasité hlasové projevy, reprodukovanou či živou hudbu nebo způsobování hluku jinou činností.
Doba nočního klidu
Doba nočního klidu je definována zákonem o přestupcích jako doba od 22. do 6. hodiny. Noční klid je regulován přímo na úrovni zákona, a to z důvodu celospolečenského a státem chráněného zájmu na jeho ochraně.
Zákonem stanovená doba nočního klidu platí automaticky ze zákona na celém území ČR bez ohledu na to, zda obec vydala či nevydala obecně závaznou vyhlášku.
Novela zákona o přestupcích (zákon č. 204/2015 Sb.)
Novela zákona o přestupcích od 1. října 2016 mění zmocnění pro obce ke zkrácení doby nočního klidu.
Znění § 47 odst. 6 zákona o přestupcích: „Dobou nočního klidu se rozumí doba od 22. do 6. hodiny. Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit výjimečné případy, zejména slavnosti nebo obdobné společenské nebo rodinné akce, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo žádnou.“
Konec výjimek
Od 1. října 2016 obce nebudou mít možnost udělovat výjimky z doby nočního klidu prostřednictvím rozhodnutí příslušného orgánu obce, neboť výjimečné případy, kdy je doba nočního klidu kratší nebo žádná, budou moci obce stanovit přímo v textu obecně závazné vyhlášky.
Postih za rušení nočního klidu
Každý, kdo poruší noční klid, se dopustí přestupku, za jehož spáchání mu může být uložena zákonem stanovená sankce.
V případě, že obec obecně závaznou vyhláškou nezkrátí či nezruší dobu nočního klidu v den konání určité akce, bude hlučné jednání fyzických osob tento den v zákonem stanovené době nočního klidu postižitelné a obecní policie či obec jej bude řešit v rámci přestupkového jednání.
Sankce
Za rušení nočního klidu lze uložit tyto sankce:
a) napomenutí,
b) pokutu do 10 000 Kč, v případě opakovaného spáchání přestupku do 15 000 Kč
c) zákaz činnosti,
d) propadnutí věci,
e) zákaz pobytu.
Noční klid a Ústavní soud
• Ministerstvo vnitra se při výkladu nové zákonné úpravy nočního klidu odvolává na nález Ústavního soudu ze 7. června 2016, v němž se judikuje:
„Veřejný zájem, jakým je nerušený odpočinek v noční době, má být zájmem na udržení místních tradic a na upevňování mezilidských vazeb skrze hlasité noční aktivity převážen toliko ve výjimečných případech. Tyto výjimečné případy, kdy se doba nočního klidu stanoví jako kratší nebo žádná, je třeba vymezit natolik určitě, aby lidé v obci žijící mohli počet a rozložení potenciálně částečně či úplně probdělých nocí v roce předvídat, tedy aby lidé žijící v obci přesně věděli, kdy či za jakých okolností na nerušný odpočinek v délce osmi hodin vzhledem k místním specifikům nárok nemají, protože osoby tento jejich odpočinek narušující za to nebudou podléhat veřejnoprávní sankci.
Takovéto dny je třeba vymezit buď konkrétním datem (například 1. 1.), datovatelným obdobím (například velikonoční svátky) či událostí, jejíž datum je vzhledem k místním tradicím předvídatelné.“
• K tomu Ministerstvo vnitra ČR podotklo:
„Obce by se proto měly při zkracování doby nočního klidu omezovat pouze na výjimečné případy a mělo by se tedy jednat jen o několik dní v roce.“
• Ministerstvo vnitra výslovně uvedlo, co má být považováno za „výjimečný případ“:
Dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 4/16 je za výjimečný případ nutno považovat takovou událost, kdy je zájem na dodržení obecně závazné doby nočního klidu převážen zájmem na udržení místních tradic a upevňování mezilidských vazeb skrze hlasité noční aktivity.
Předvídatelnost
Jak z přestupkového zákona, tak i z citovaného nálezu Ústavního soudu vyplývá, že kratší nebo žádná doba nočního klidu by měla být stanovena jen a pouze ve výjimečných případech, a to tak, aby byl počet těchto nocí pro lidi žijící v obci předvídatelný a aby se mohli tito lidé na tyto výjimečné případy předem připravit.
Zákonem chráněný zájem na ochraně nočního klidu má proto přednost před konáním „narychlo“ svolaných akcí či oslav, při kterých by byla doba nočního klidu kratší nebo žádná, neboť lidé žijící v obci by se nemohli na tyto akce předem připravit a nebyla by splněna Ústavním soudem judikovaná podmínka předvídatelnosti těchto akcí.
Obce a koncerty
Pořádání koncertů či zábav je nadále plně v kompetenci pořadatelů. Zákon o přestupcích nepodmiňuje konání veřejnosti přístupných akcí typu koncertů či zábav speciálním povolením ze strany obce při splnění jiných podmínek (zábor veřejného prostranství apod.).
Povinností pořadatele takové akce, plynoucí ze zákona o přestupcích, nicméně je nerušit noční klid, tj. nekonat akci v době od 22. do 6. hodiny způsobem, který by mohl narušovat noční klid.
Pokud se po 22. hodině předpokládá rušení nočního klidu, bude – z důvodu celoobecní výjimečnosti akce a s ohledem na její předvídatelnost pro občany – od 1. října 2016 možné obecně závaznou vyhláškou (OZV) vymezit dobu nočního klidu kratší či žádnou. OZV schvaluje zastupitelstvo obce.
Akce konané po 22. hodině
V České republice není žádným zákonem omezeno konání kulturních či společenských akcí (natož rodinných oslav). K jejich pořádání není třeba souhlasu obce ani ohlášení konání této akce obci.
Akce může být konána, respektive může pokračovat i po 22. hodině, avšak pouze takovým způsobem, aby nebyl narušován noční klid. Pokud pořadatelé těchto akcí respektují dobu nočního klidu a neobtěžují ostatní občany hlukem, lze tyto akce konat i po 22. hodině.
Pokud se však jedná o akci, při níž by mohlo docházet k činnostem, které by mohly narušit noční klid (typicky hlasité projevy účastníků apod.) a tato není uvedena v obecně závazné vyhlášce jako výjimečný případ, měl by pořadatel takové akce po 22. hodině akci omezit tak, aby nedocházelo k rušení nočního klidu.
Pokud se jedná o akci, která byla obcí vymezena v obecně závazné vyhlášce, může tato akce po 22. hodině pokračovat způsobem, který by mohl narušovat noční klid.
Vyhláška a rodinné oslavy
Konání rodinných oslav není zákonem obecně nijak omezeno. Samozřejmě platí, že konáním rodinných oslav po 22. hodině nesmí docházet k rušení nočního klidu tj. k obtěžování ostatních občanů. Obecně lze konstatovat, že běžné rodinné oslavy není třeba a ani není žádoucí do obecně závazné vyhlášky zahrnovat.