Kauza magistrátní půjčky 2 mld. Kč Pražské plynárenské: Úvěr neměl vliv na cenu plynu. (Ilustrační foto: redační koláž).
Podpůrný dvoumiliardový úvěr od pražského magistrátu pro Pražskou plynárenskou neměl vliv na cenu plynu, respektive na snížení cen pro odběratele. Magistrát hlavního města Prahy (MHMP) odmítá, že by úvěr představoval nedovolenou veřejnou podporu, která by uvedenou firmu zvýhodnila na trhu.
Magistrát se však nadále brání zveřejnit či poskytnout dokument poradenské firmy Deloitte, který se dotýkal transakce, při které pražský magistrát poskytl Pražské plynárenská úvěr ve výši 2 miliardy a ještě k tomu firmě poskytl patronátní prohlášení, díky kterému mohla získat bankovní úvěr ve výši 4 miliardy Kč.
Pražská plynárenská je dodavatel plynu a elektřiny. Jejím stoprocentním, tj. jediným akcionářem je firma Pražská plynárenská Holding, kterou plně ovládá město Praha.
Zastupitelstvo hlavního města Prahy na návrh Rady města v dubnu 2022 schválilo pro Pražskou plynárenskou (PPAS) úvěr ve výši 2 miliardy korun na nákup plynu na další zimu. Tuto transakci a patronátní prohlášení schválila Rada města Prahy v tehdejším složení, kdy tento orgán vedl pirátský primátor Zdeněk Hřib a magistrátní koalici tvořila koalice stran TOP 09, Praha sobě a Piráti.
Pražští zastupitelé tehdy rozhodli také o tom, že se město za firmu zaručí u bank, u kterých společnost úvěruje. Deklarovaným důvodem pro takto poskytnutou finanční podporu byl vývoj cen plynu, které v loňském roce začaly prudce růst, a snaha o bezpečné zajištění zásob plynu pro další zimní období.
Proto Magistrát pro firmu PPAS schválili tzv. patronátní prohlášení, což je forma vyjádření podpory ze strany majitele firmy ve vztahu k bankám, od kterých chtěla plynárenská společnost získat úvěry.
Pochybnosti nad půjčkou
Zmiňovaná půjčka hlavního města Prahy pro Pražskou plynárenskou (PPAS) ve výši 2 miliardy Kč vyvolala pochybnost, zda v tomto případě nešlo o nedovolenou veřejnou podporu. Finanční částka totiž směřovala od veřejné instituce, tj. od hlavního města Prahy, k formálně soukromé akciové společnosti Pražská plynárenská.
Transakce nebyla schválena Evropskou komisí a není k dispozici veřejná informace o tom, že by Pražská plynárenská takové schválení Evropskou komisi nepotřebovala, případně zda by o ni neměla žádat.
Samotnou půjčku Prahy pro PPAS navíc pro město poradensky zajišťovala společnost Deloitte, která současně auditovala výroční zprávu Pražské plynárenské, což by mohlo být v rozporu s principem auditorské nestrannosti.
Kontroverzi způsobil i fakt, že magistrát odmítl a stále odmítá poskytnout analýzu vypracovanou poradenskou společností Deloitte, která měla být podkladem k tomu, že Praha došla k závěru, že miliardový úvěr nepředstavuje veřejnou podporu a nevyžaduje notifikaci k Evropské komisi.
Spor o půjčku a poskytnutí úplných informací o jejím charakteru se ocitl před soudem, který však ani po roce trvání nevedl k definitivnímu výsledku.
Splacený úvěr
Pražská plynárenská nyní informovala, že zmiňovaný úvěr od magistrátu a patronátní prohlášení pro úvěrující banky využila pro nákup zemního plynu do zásobníku pro zimní sezónu 2022/23. S tím, že inkriminovaný úvěr již byl splacen.
Odmítla také, že by zapojení auditorské společnosti Deloitte do úvěrových transakcí mohlo znamenat problém z pohledu nestrannosti tohoto auditora.
„Poradenská společnost Deloitte neposuzovala legálnost úvěru, ale pouze analyzovala výši tržních sazeb zvažovaného úvěru. Poradenství proběhlo podle požadavků legislativy,“ uvedl Miroslav Vránek ze společnosti Pražská plynárenská.
Parametry tohoto úvěru byly podle Vránka tržní, zůstávají však podle něho neveřejné.
Tiskový mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman upřesnil, že úvěrový rámec byl sjednán do výše 2 miliard korun, ale reálně bylo čerpáno pouze 500 milionů korun ve dvou tranších: 200 milionů korun a 300 milionů korun.
„Přičemž v souladu s úvěrovou smlouvou uzavřenou na jeden rok došlo k řádnému a včasnému splacení úvěru včetně sjednaných úroků, takže úvěrová smlouva zanikla k 30. 5. 2023,“ informoval Hofman.
Zůstává nejasné, proč vlastně firma za těchto okolností potřebovala čerpat – údajně tržní – úvěr od veřejné instituce a proč jí nepostačovaly standardní půjčky od komerčních finančních institucí.
„Pražská plynárenská získala úvěr jak od bank, tak i od akcionáře za standardních tržních podmínek. Banky zajišťovaly významně větší část financování. Vzhledem k – v té době – nestandardní tržní situaci považujeme kombinaci financování akcionářem a bankami za nejvhodnější,“ vysvětlil Vránek.
Vliv na ceny nelze určit
Rozsáhlá finanční podpora od magistrátu pro Pražskou plynárenskou neměla vyčíslitelné cenové přínosy pro zákazníky plynárenské společnosti, kteří jsou v tomto případě i daňovými poplatníky, z jejichž odvodů generuje magistrát své příjmy.
„Vzhledem k tomu, že došlo k zastropování cen na základě nařízení vlády od 1. ledna 2023, nelze vliv na ceny určit. Úvěry byly využity zejména pro posílení bezpečnosti dodávky zemního plynu zákazníkům,“ konstatoval Miroslav Vránek za Pražskou plynárenskou.
Také magistrát je s využitím úvěru a jeho přínosy spokojen.
„Úvěr napomohl společnosti Pražská plynárenská k nákupu zemního plynu do zásobníku, a tedy k posílení bezpečnosti dodávky zemního plynu zákazníkům pro zimní sezónu 2022/23. Úvěr tak byl čerpán v souladu s jeho účelem a splnil očekávání hlavního města Prahy,“ zdůraznil Vít Hofman z pražského magistrátu.
Na otázku, zda prostředky ve výši 2 miliardy korun nemohly být využity účelněji ve prospěch daňových poplatníků, respektive obyvatel města Prahy, reagoval Hofman opakováním konstatování, že se nejednalo o dotaci, nýbrž o „řádně úročený“ úvěr z dočasně volných finančních zdrojů hlavního města Prahy.
„Tudíž po navrácení čerpané částky včetně přirostlých úroků do rozpočtu hlavního města Prahy jsou tyto peníze dále využívány ku prospěchu všech obyvatel hlavního města Prahy, tedy nejen daňových poplatníků, ale i například dětí a seniorů,“ doplnil.
Zatajená analýza
Zásadním sporným bodem kauzy nejasnosti kolem veřejné podpory pro Pražskou plynárenskou je zatajování analýzy společnosti Deloitte, která působí jako auditor pro Pražskou plynárenskou a od které si společnost PPAS nechala radit v záležitosti úvěru od Magistrátu hlavního města Prahy.
Magistrát soustavně odmítá poskytnutí informace týkající se celé transakce, kdy samotné město poskytlo plynárenské firmě úvěr a současně i patronátní prohlášení za účelem získání bankovního úvěru ve výši 4 miliardy Kč.
Hofman však tvrdí, že Hlavní město Praha informace týkající se předmětného úvěrového rámce a patronátního prohlášení opakovaně poskytlo, a navíc „ve velkém rozsahu též volně zpřístupnilo na svých webových stránkách“, čehož důkazem jsou podle něho i položené otázky vycházející z dokumentace související s poskytnutím úvěrového rámce.
„Jedinou informací, která byla ze zveřejnění v souladu s právním předpisy vyňata, je analýza společnosti Deloitte Advisory, a to z důvodu ochrany obchodního tajemství společnosti Pražská plynárenská, což je zcela legitimní a právními předpisy předjímaný postup,“ konstatoval mluvčí magistrátu.
Město čelí kritice a dokonce soudním sporům za to, že odmítalo a odmítá poskytnout analýzu vypracovanou poradenskou společností Deloitte, na jejímž základě měl magistrát dojít k závěru, že miliardový úvěr nepředstavuje veřejnou podporu a nevyžaduje tak notifikaci k Evropské komisi.
„Jak již bylo uvedeno, analýza Deloitte Advisory obsahuje obchodní tajemství společnosti Pražská plynárenská, které je hlavní město Praha ze zákona povinno chránit. Zveřejněním by totiž mohla být společnost pohybující se na standardním konkurenčním trhu poškozena,“ reagoval nyní magistrát.
„Zároveň je třeba zdůraznit, že samotná analýza Deloitte Advisory neřeší problematiku veřejné podpory. Jejím výstupem bylo určení běžného tržního cenového pásma pro tehdy zvažovaný úvěr, což byl základní čistě ekonomický parametr umožňující postupovat hlavnímu městu Praze plně v souladu s právní úpravou veřejné podpory, když byl tímto naplněn princip takzvaného soukromého či tržního investora,“ zdůraznil dále mluvčí magistrátu.
Tudíž poskytnutý úvěr, respektive úvěrový rámec nezaložil nedovolenou veřejnou podporu,“ doplnil dále Hofman.
Obchodní tajemství
Na dotaz, v čem konkrétně by mohlo zveřejnění této analýzy od firmy Deloitte poškodit firmu Pražská plynárenská, Hofman zopakoval, že „společnost Pražská plynárenská se nachází na vysoce konkurenčním trhu a analýza Deloitte Advisory pracuje s běžně nedostupnými informacemi o společnosti, které jsou jejím obchodním tajemstvím“.
Magistrát hlavního města Prahy, jako ze zákona tzv. povinný subjekt, již v květnu 2022 obdržel žádost o poskytnutí informací týkajících se záměru Hlavního města Prahy poskytnout společnosti Pražská plynárenská úvěr ve výši 2 miliardy Kč a patronátní prohlášení za účelem získání bankovního úvěru ve výši 4 miliardy Kč.
Subjekt, který měl zájem o tuto informaci, v rámci své žádosti mimo jiné poptával poskytnutí analýzy vypracované poradenskou společností Deloitte, na jejímž základě došlo Hlavní město Praha k závěru, že miliardový úvěr nepředstavuje veřejnou podporu a nevyžaduje notifikaci k Evropské komisi.
MHMP celkem třikrát odmítl žadateli požadovanou analýzu jako celek poskytnout, a to vždy na základě obecného argumentu, že poskytnutí analýzy by zasáhlo do práv společnosti Pražská plynárenská.
Všechna odmítavá rozhodnutí pražského magistrátu přitom byla Ministerstvem vnitra jako nadřízeným správním orgánem zrušena jako nezákonná.
Ministerstvo vždy poukázalo na nedostatečné zdůvodnění odmítavého stanoviska Prahy a současně vždy zdůraznilo, že nedůvěrná verze analýzy od firmy Deloitte neobsahuje obchodní tajemství a nemůže proto společnost Pražská plynárenská poškodit.
Spor se dostal až k Městskému soudu v Praze poté, co Pražská plynárenská podala žalobu proti poslednímu rozhodnutí ministerstva vnitra. Soud však tuto žalobu zamítl jako nedůvodnou a potvrdil, že rozhodnutí MHMP byla nedostatečně odůvodněná.
MHMP následně musel o žádosti znovu rozhodovat. Opět přitom odmítl poskytnout analýzu jako celek, a to na základě prakticky identických argumentů jako v předchozích případech. Spor se nyní po více než roce trvání opět nachází v odvolacím řízení před ministerstvem vnitra.
Mluvčí magistrátu na dotaz, jaký je aktuální přístup města k zákonu o svobodném přístupu k informacím a zda se jím cítí vázáno, odpověděl, že „Hlavní město Praha ctí veškeré právní předpisy včetně zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, což lze doložit i z přehledu každoročních výročních zpráv zveřejňovaných dle uvedeného zákona na webových stránkách magistrátu“.
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
Pozn.: Společnost Deloitte potvrdila přijetí dotazů týkající se této kauzy, ale ani po četných urgencích na otázky BYZNYS NOVIN neodpověděla.
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
