Katalánští ministři zůstanou zatím na svobodě. Belgický soud nevydá 5 katalánských politiků k trestnímu stíhání do Španělska. Nesmějí ale opustit Belgii a musí se také pravidelně hlásit na policii. Katalánští politici jsou ve Španělsku obviněni ze vzpoury kvůli snahám o nezávislost Katalánska a hrozí jim až 30 let vězení.
Belgický soudce odložil na 4. prosince další jednání o vydání pěti katalánských exministrů k trestnímu stíhání do Španělska. Podle advokáta expremiéra Carlese Puigdemonta tak učinil proto, aby měli více času na přípravu obhajoby.
Očekává se, že soudce vyhoví žádosti španělského soudu a pětici obviněných vydá. Do Španělska se ale zřejmě politici nevrátí dříve než v lednu, neboť jejich advokáti už dali najevo, že se proti vydání odvolají.
Puigdemont a exministři Lluís Puig, Clara Ponsatíová, Meritxell Serretová a Toni Comín jsou v Belgii necelé tři týdny. Odjeli tam poté, co španělská prokuratura obvinila celou katalánskou vládu ze vzpoury.
Část ministrů, které předtím Madrid odvolal kvůli jejich snahám o nezávislost Katalánska, už předstoupila před soud ve Španělsku před dvěma týdny a od té doby jsou ve vězení nedaleko Madridu.
Na rozdíl od španělské soudkyně, která osm exministrů poslala do vazby bez možnosti kauce, belgický soud ponechal pětici katalánských politiků na svobodě a ani kauci nepožadoval.
Puigdemont své sesazení neuznal
Prokuratura navrhla obžalovat politiky z několika trestných činů. Nejvyšší trest hrozí za vzpouru, a to v délce 30 let vězení. Za neozbrojenou vzpouru hrozí Kataláncům maximální trest 25 let vězení.
Obvinění spočívá v tom, že katalánští politici umožnili v regionálním parlamentu schválení rezoluce o nezávislosti Katalánska. Rezoluce je přitom podle právníků neplatná.
Vyhlášení nezávislosti odporuje španělské ústavě, a rezoluce navíc odkazuje na zákony o referendu a zákony o přechodu k nezávislosti, které nejsou na základě verdiktů ústavního soudu platné.
Funkci katalánského premiéra po Madridem sesazeném Puigdemontovi převzal španělský premiér Mariano Rajoy, který většinu kompetencí delegoval na místopředsedkyni španělské vlády Sorayu Sáenzovou. Puigdemont ale sesazení neuznal a vyzval k pokračování nenásilných snah o samostatné Katalánsko.
(pel)