Evropská komise chce finančně odměňovat „vzorné“ státy EU, které budou projevovat prounijní postoj a usilovat o přijetí eura. Snaživým státům bude EK za jejich vstřícnost k prohlubování integrace přerozdělovat miliardy. Cílem takové selektivní politiky je zatraktivnit vstup do eurozóny.
Evropská komise naplánovala v příštím víceletém rozpočtu EU (od roku 2021) vyčlenit na podporu těch zemí mimo eurozónu, které se budou snažit o přijetí společné evropské měny vyčlenit celkem 2,16 miliardy eur (asi 5,6 bilionu korun).
Vytvoření takového „konvergenčního“ nástroje je jednou z novinek, které představili místopředseda Evropské komise pro euro Valdis Dombrovskis a komisař pro hospodářské a finanční otázky, daně a cla Pierre Moscovici.
Euro již přijalo jako svoji měnu celkem 19 z 28 zemí Evropské unie. S výjimkou Dánska a odcházející Británie se k přijetí společné evropské měny zavázaly všechny státy EU, tedy včetně České republiky.
Konkrétní termín přijetí eura je však čistě na rozhodnutí jednotlivých států.
Přerozdělování miliard pro ty státy EU, které projevují snahu o přijetí eura, má být podle návrhu EK součástí Programu na podporu strukturálních reforem, s celkovým sedmiletým rozpočtem ve výši 25 miliard eur (přes 645 miliard korun).
Evropská komise nově také představila „Evropskou stabilizační a investiční funkci“, jež by měla zemím eurozóny a zemím, které jsou součástí mechanismu směnných kursů ERM II, pomoci v případě velkých asymetrických šoků.
Konkrétně by jim umožnila – za přísných kritérií a při dodržení rozumné finanční a makroekonomické politiky – získat finanční podporu prostřednictvím půjček, garantovaných z unijního rozpočtu. Celková výše takových půjček určených k řešení asymetrických šoků by měla být až 30 miliard eur (skoro 775 miliard korun).
Nejnověji představené návrhy EK souvisí s přípravou příštího víceletého finančního období EU pro roky 2021 až 2027.
Základní rámec „evropského rozpočtu“ představila komise na počátku května. Od počátku týdne zveřejňuje konkrétní návrhy a právní dokumenty pro nejrůznější oblasti.
O všech návrzích musí jednat členské země a Evropský parlament. Komise plánuje ukončit debatu do 1 roku, tedy ještě před volbami do europarlamentu (2019). (sfr)