Paviáni pro přesun celé smečky využívají demokratické mechanismy: rozhoduje názor většiny opic bez ohledu na sociální postavení.

Opice mají také demokracii. Nejdemokratičtější jsou přitom paviáni. Demokratickému pravidlu „vlády většiny“ podléhá rozhodování smeček paviánů anubi o tom, kam se celá skupina přesune. Na váhu hlasu každého jedince přitom nemá vliv jeho hierarchické postavení.

Zjistili to američtí výzkumníci, kteří primáty dlouhodobě sledovali pomocí GPS.

„I přes jejich vysoké společenské postavení nemají alfa samci vliv na to, kam skupina půjde,“ uvedla členka týmu Smithsonian Tropical Research Institute (STRI) Margaret Crofootová.

„Náš výzkum naznačuje, že se k tomu vyjadřují také ostatní členové smečky, a to i v těch nejvíce hierarchicky členěných skupinách.“

Právě paviáni anubi žijí v silně hierarchických seskupeních. Dominantní samci vytlačují ty podřízené při krmení nebo při páření. Avšak podle sledování pohybu každého jedince vědci zjistili, že paviánovo postavení ve skupině ani jeho pohlaví nemají vliv na jeho schopnost skupinu vést.

Místo toho se primáti pohybovali po původně předpokládaných trasách podobně jako hejna ptáků nebo hmyzí roje.

Výzkumníci nasadili 25 primátům náramky s GPS čipem a každého z nich sledovali po 14 dní. Zjistili, že více než 80 procent dospělých jedinců ve smečce se rozhoduje v závislosti na ostatních, a to nejen při pohybu, ale také při shánění potravy nebo trávení volného času.

Rozhodování paviánů je do značné míry sdíleným procesem. Každý člen smečky svými zadními končetinami volí, zda bude následovat nebo vést své druhy.

„Díky velice kreativní matematické analýze jsme dokázali izolovat vzorce pohybu každého jedince,“ řekl člen výzkumného týmu Damien Farine.

Ten při sledování párů paviánů zjistil, že odchylka jednoho primáta od pohybu skupiny může od smečky odtrhnout i toho druhého. Pokud však iniciátora prvotní odchylky jeho druh nenásledoval, vrátil se zpět ke své smečce.

Tyto vzorce chování jsou podle výzkumníků kumulativní. Pokud žádný člen smečky nerozporuje změnu směru jednoho primáta, bude ho následovat také skupina těch nejbližších jedinců a ve finále pak celá smečka.

K samotnému hlasování pak dochází při vzniku konfliktu. Pokud se více jedinců najednou rozhodne směřovat jiným směrem, dochází ve skupině ke kompromisu a smečka zvolí průměr všech individuálních preferencí. Celá skupina paviánů pak následuje většinu.

Studie tak naznačuje, že i ve velmi komplexních společnostech existuje evoluční výhoda ve snižování rizika konfliktu následováním jednoduchých pravidel společného pohybu. Představila také potenciál využívání GPS navigací s vysokým rozlišením pro pozorování zvířecích společností v přírodě.

„Před deseti lety bychom tyto otázky vůbec nemohli řešit,“ uvedl člen výzkumného týmu Damien Farine. (sfr)