Globální oteplování není až taková hrozba, jak se doposud soudí. Rizika se prý zveličují. Studie britských vědců odhalila, že znečišťování ovzduší emisemi probíhá pomaleji, než uvádí desetiletá vědecká předpověď. S tím je úměrně pomalejší i nárůst teplot.
Podle stávající předpovědi by měl být svět o 1,3 stupně teplejší oproti dlouhodobým průměrům z 19. století, kdy se začal rozvíjet průmysl. Současná pozorování však zjistila nárůst teplot pouze o 0,9 stupně. Menší než očekávané znečištění ovzduší přinesla „revoluce“ v použití obnovitelných energií.
Díky tomuto rozdílu může svět podle Britů vypouštět emise oxidu uhličitého dosavadním tempem ještě dalších dvacet let místo dosud odhadovaných tří až pěti let.
V současnosti prý existuje šance 2:1, že růst teplot se podaří udržet pod hranicí 1,5 stupně oproti době na počátku průmyslové revoluce. Nepřekročení této meze si vytkla za cíl pařížská klimatická dohoda z roku 2015.
Závisí to ale na tom, zda se se podaří zastavit růst emisí znečišťujících ovzduší a zda ještě před rokem 2030 začne množství emisí klesat.
Klimatický ekonom na University College London Michael Grubb původně označoval cíle pařížské dohody za „neslučitelné s demokracií“. Vyžadovaly by příliš rychlé a prudké omezení emisí během následujících sedmi let. Nyní však tvrdí pravý opak. Vlády prý mohou věrohodně přitvrdit své cíle pro omezování emisí, s nimiž přišly v Paříži.
„Je naděje, že bychom mohli dosáhnout pařížských cílů,“ prohlásil.
Další autor studie, profesor Myles Allen z Oxfordské univerzity ale upozornil, že státy musí se snižováním emisí začít co nejdříve a „posílit“ své závazky z Paříže již příští rok.
V rozporu se studií Grubba a jeho kolegů je nový výzkum, který podle deníku The Guardian zveřejnil britský meteorologický ústav. Podle tohoto výzkumu naopak skončilo „zpomalení“ v tempu růstu globálních teplot z let 1999 až 2014.
(pel)