Summit prezidentů zemí V4 v Lánech, říjen 2019.
Prezident ČR Miloš Zeman uspořádal monstrózní summit prezidentů zemí V4 na „svém“ (státním) zámku v Lánech. Namísto masivní publicity však summit zůstal v Česku fakticky neviditelný. Tuto akci zastínil náhlý skon popového zpěváka Karla Gotta, jež na sebe strhl veškerou pozornost domácích médií.
Přinášíme proto oficiální zprávu Hradu shrnující závěry této akce.
Ve dnech 2. – 3. října 2019 se koná summit prezidentů zemí V4. Jedná se o tradiční každoroční summit, který je pořádaný předsednickou zemí V4. Summit bývá rozdělen na dvě části: první den jednání pouze ve formátu V4, druhý den s hosty – prezidenty Slovinska a Srbska.
První summitový den, tj. 2. října 2019, zahrnul dvě plenární jednání a pracovní oběd. Jednání V4 prezidentů se zaměřilo na unijní agendu. Důvody jsou zřejmé – v květnu proběhly volby do Evropského parlamentu, ustavuje se nová Evropská komise, EU řeší řadu aktuálních problémů a témat, která mají dalekosáhlé strategické konsekvence (např. brexit).
První blok byl pojat jako strategičtější debata o roli a ambicích V4 v „nové“ EU a šířeji evropském kontinentu, o silných a slabých stránkách EU a o spojencích V4 při prosazování společných témat.
V úvodu prezident republiky srdečně přivítal slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou, pro níž jde o první setkání ve visegrádském formátu. Ve svém vystoupení prezident republiky dále zdůraznil, že Visegrádská skupina představuje a měla by i nadále představovat „rozumnou Evropu“, což se stalo i sloganem českého předsednictví ve V4. Znamená to mj. to, že se otevřeně a férově, bez příkras a zbytečné korektnosti, budeme věnovat podstatným strategickým výzvám, kterým současná Evropa čelí.
Debata ukázala, že mezi takové výzvy patří bezpečnost vč. rizik ilegální migrace (v této souvislosti rezident republiky vyzdvihl jako velký úspěch visegrádské skupiny odmítnutí migračních kvót), klimatická změna a energetická soběstačnost, digitalizace a robotizace, stav (zejména dopravní) infrastruktury a udržení vnitřního trhu. Všechny tyto oblasti představují příležitost pro visegrádskou spolupráci. Ta může být úspěšná jen tehdy, zůstanou-li země jednotné, k čemuž vyzvali všichni přítomní prezidenti.
Druhý blok se konkrétněji věnoval aktuálním otázkám a problémům v EU, zejm. pak víceletému rozpočtovému rámci, energetice a klimatické politice, Brexitu a vybraným konkrétním infrastrukturním projektům.
Prezident republiky jako hlavní současný problém označil Brexit. Prezidenti se shodli, že otevřeny jsou všechny scénáře Brexitu, přičemž V4 země jsou připraveny podpořit případnou žádost UK o prodloužení lhůty pro vystoupení z EU.
V souvislosti s novým víceletým finančním rámcem EU prezidenti souhlasili, že pro V4 jsou priority udržení adekvátního financování v oblastech koheze, zemědělství a dopravní infrastruktury.
Všichni prezidenti také zdůraznili, že klimatická opatření musí jít ruku v ruce s průmyslem a konkurenceschopností a musí zohledňovat specifickou situaci a potřeby v jednotlivých zemích.
