Francouzský prezident Macron míří do střední Evropy, aby s šéfy Česka a Slovenska projednal reformu směrnice EU o vysílání pracovníků do zahraničí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se chystá přijet proškolit šéfy Česka a Slovenska o platech pracovníků ze středoevropských zemí v zahraničí a o nutnosti jejich loajality k politice Evropské unie. Macron nedávno kritizoval představitele zemí střední Evropy za to, že si z EU chtějí udělat supermarket, v němž pouze berou, ale nejsou ochotny platit.
Macron se ve středu po setkání s rakouským kancléřem Christianem Kernem v Salcburku sejde i s premiéry Česka a Slovenska Bohuslavem Sobotkou a Robertem Ficem. Oficiálním cílem je navázat kontakt se zeměmi, které prý v dosavadních rozhovorech o reformě směrnice EU o vysílání pracovníků do zahraničí ukázaly ochotu spolupracovat.
Předmětem sporu je reforma směrnice Evropské unie o vysílání pracovníků do zahraničí. Na jejím základě mohou členské státy do jiných unijních zemí vysílat na časově omezenou dobu své pracovníky. Firmy z chudších zemí musí svým zaměstnancům dočasně pracujícím na území jiných států, jako je Francie, platit tamní vysoké platy.
Směrnice tím chce bojovat proti „sociálnímu a mzdovému dumpingu“.
Země západní Evropy zavádějí povinné minimální mzdy, které uplatňují i na zahraniční řidiče mezinárodní dopravy, což se nelíbí státům s nižšími mzdami. Evropská komisi proto chystá nová opatření, jež má situaci řešit.
Německo, Francie a Rakousko požadují, aby zahraniční řidiči nákladních vozidel dostávali minimální mzdu platnou na jejich území. Řidiči ze střední a východní Evropy však mnohdy pobírají nižší platy, a dopravním podnikům tak hrozí pokuty. Přitom, řidiči kamionů většinou zahraničními zeměmi pouze projíždí či vykládají zboží a následně se vracejí zpátky do země původu.
Evropská komise s podobnými mzdovými opatřeními ze strany západních zemí nesouhlasí a již vloni kvůli tomu zahájila řízení proti Německu a Francii.
Ohledně připravované revize směrnice o vysílání pracovníků však panují nejasnosti. V Unii by podle ní měl platit princip „stejné odměny za stejnou práci na stejném místě“. Dopravci však nemají jistotu v tom, zda se bude vztahovat i na jejich sektor.
Macron oznámil, že chce během svého funkčního období navštívit všechny členské státy EU. Cílem cesty je prý získat lepší přístup na východ.
Macronova popularita v zemi prudce klesla
Francouzskému prezidentovi rekordně klesla obliba mezi voliči. Pokles je patrný již od jeho zvolení letos na jaře. Podle posledního průzkumu serveru YouGov, který byl zveřejněn začátkem srpna, Macrona schvaluje jen 36 procent Francouzů.
To je zhruba podobné číslo, jakému se těší Trump mezi Američany. V květnových volbách dalo přitom Macronovi hlas 66 procent voličů.
Macron od svého zvolení téměř neposkytuje rozhovory a místo toho pronáší dlouhé projevy v sálech Versailles, symbolu francouzského království. Jeho popularita je nejnižší, jakou kdy francouzský prezident po zvolení měl. Lépe si vedli i prezidenti Sarkozy nebo Hollande.
Negativní roli zřejmě hraje i kontroverze kolem toho, zda se jeho manželka Brigitte stane „oficiální“ první dámou, což by jí přineslo samostatný rozpočet financovaný z peněz daňových poplatníků. Občané tuto možnost odmítli v petici podepsané 300 tisíci lidmi.
Macrona také špatně vnímá tamní armáda, jelikož jí chce snížit rozpočet. I když se pro příští rok zavázal zvýšit vojenské výdaje, pro letošek počítá se škrty ve výši 1 miliardy dolarů. Kvůli škrtům na obranu se dostal do sporu s náčelníkem generálního štábu Pierrem de Villiersem, který zpochybnil Macronovu úlohu šéfa ozbrojených sil. (sfr)
