Státy eurozóny mohou podle prognóz čekat finanční potíže srovnatelné s dluhovou krizí Řecka v roce 2008. Důvodem je nastavení vztahu mezi státy a Evropskou centrální bankou. Pro největší světové ekonomiky by ovšem rostoucí míra zadlužení neměla představovat výrazný problém.
Prognózu zveřejnil britský deník Telegraph.
K letošnímu únoru činila výše státního dluhu Spojených států amerických přibližně 23,5 bilionu dolarů (necelých 600 bilionů korun), Velká Británie dlužila 2,2 bilionu dolarů, podobně je na tom i Francie. Země eurozóny mají státní dluh v hodnotě necelých 11 bilionů dolarů, 88 procent jejich celkového HDP, přičemž polovinu částky dluží Evropské centrální bance.
Tato čísla se v důsledku protikoronavirových opatření budou nadále zvyšovat. Většina zasažených států vydává záchranné balíčky na pomoc firmám a podnikatelům, ekonomika stojí. Z důvodu pandemie nás má letos podle předpovědí čekat nejhorší finanční krize od 30. let minulého století.
Pokud se země jako USA, Velká Británie či Japonsko budou zadlužovat přibližně stejně, jejich relativní pozice zadlužení by se neměla výrazně změnit. Státní dluh mohou jejich centrální banky navíc jednoduše odepsat. Výjimkou je ovšem vztah států eurozóny k Evropské centrální bance.
Jelikož ECB není klasickou centrální bankou, nevlastní dluh jednoho suverénního státu, ale devatenácti. Vzhledem k různosti ekonomik a úrovní dluhu je nemožné, aby se ECB zachovala ke všem zemím spravedlivě. Řecko dokonce během své dluhové krize zvažovalo odchod z eurozóny právě proto, že mu ECB nebyla schopná pomoci.
Případné odpuštění dluhů by navíc bylo v rozporu se zakládajícími smlouvami Evropské unie. Jediným řešením by bylo dané smlouvy změnit. Náklady za záchranu zemí eurozóny by ovšem platily nejbohatší z nich, tedy zejména Německo.
Výše dluhu Řecka, Španělska, Itálie a Francie již překračuje 100 procent jejich HDP. Tyto a další evropské země budou tento nebo příští rok zřejmě čekat podobné problémy, kterými si prošlo Řecko v roce 2008. (kst)