Premiér Andrej Babiš (ANO) je ve střetu zájmů ohledně čerpání dotací. Potvrdil to závěrečný audit Evropské komise. Podle zprávy neměl holding Agrofert nárok na dotace, které čerpal, protože Babiš je ve střetu zájmů. A i když firmy formálně nejsou jeho majetkem, stále je beneficientem fondu, takže veškeré zisky všech firem ve fondu patří Babišovi.
Závěrečný dokument tak potvrdil už dříve publikovaná zjištění.
Jako zásadní přitom vidí, že Babiš jmenoval všechny činitele fondů, které může i odvolávat.
„Pan Babiš tudíž oba svěřenské fondy ovládá a prostřednictvím těchto svěřenských fondů ovládá také skupinu Agrofert,“ konstatovala zpráva s tím, že premiér má přímý ekonomický zájem na úspěchu Agrofertu.
Zároveň jako vládní činitel přijímá rozhodnutí, které mají na jeho firmu vliv. Dotace z Evropského fondu pro rozvoj venkova a Evropského sociálního fondu, které dostaly firmy z holdingu od 9. února 2017, jsou proto podle závěru auditorů neoprávněné a podnik by je měl vrátit.
Babiš střet zájmů znovu odmítl.
„Jakýkoliv střet zájmů odmítám. Je to účelový a zmanipulovaným audit uměle vyvolaný profesionálními udavači z řad Pirátů. Lex Babiš, který přijali jen proto, aby mě dostali z politiky, jsem plně vyhověl, a bývalou firmu jsem převedl do svěřenských fondů,“ napsal na Twitter.
Jde podle něj jen o „účelový a zmanipulovaný audit uměle vyvolaný profesionálními udavači z řad Pirátů“.
A s výsledkem auditu nesouhlasí ani ministerstvo pro místní rozvoj.
„V rámci celého auditního procesu ČR zastávala pozici, že s hodnocením auditorů Evropské komise ve věci střetu zájmu nesouhlasí, přičemž tuto pozici ČR zastává nadále. Z právního pohledu je pozice ČR taková, že ze strany řídících orgánů nedocházelo a nedochází k porušování právních předpisů, včetně uplatňování zákona o střetu zájmů,“ uvedl resort v prohlášení na webu.
Na závěrečnou auditní zprávu odeslala ČR svou odpověď v květnu 2020 a následovala další korespondence – Evropská komise reagovala v českém znění v prosinci 2020 a v březnu 2021 pak odpověděla ČR.
Pokud české úřady se závěry komise nebudou souhlasit a Česko odmítne miliardy korun vrátit, bude se moci obrátit již jen na Soudní dvůr Evropské unie. O této možnosti již dříve hovořilo právě ministerstvo pro místní rozvoj. (pel)
„Evropské dotace“ příjemcům v České republice uhradili zejména daňoví poplatníci z těch členských států Evropské unie, jež jsou tzv. „čistými plátci“, tedy které z peněz získaných zdaněním svých občanů a svých firem odvádějí do rozpočtu EU více prostředků, než z kolik z tohoto rozpočtu čerpají pro svoji potřebu.
„Čistými plátci“ jsou v EU tyto státy: Německo, Itálie, Velká Británie, Francie, Dánsko, Nizozemsko, Finsko, Rakousko a Švédsko.