Expremiér Babiš má na krku oficiální obžalobu za údajný dotační podvod s Čapím hnízdem. (Ilustrační foto)
Expremiér Andrej Babiš má na krku oficiální obžalobu a soud za údajný dotační podvod s Čapím hnízdem. Babiš podle obžaloby svým vlivem a činností zajistil vytvoření podmínek k tomu, aby společnost Farma Čapí hnízdo zdánlivě navenek splňovala podmínky pro protiprávní získání padesátimilionové dotace na stavbu multifunkčního kongresového areálu zvaného Farma Čapí hnízdo.
Podle obžaloby si přitom i se spoluobžalovanou Janou Nagyovou, jeho někdejší poradkyní, byli vědomi toho, že je společnost propojena s firmami ze skupiny Agrofert a že po dokončení výstavby hodlá působit na stejných relevantních trzích nebo sousedním trhu.
Čapí hnízdo nyní vlastní společnost Imoba z holdingu Agrofert, která v roce 2018 spornou dotaci státu vrátila. Babiš vlastnil holding do roku 2017, pak jej vložil do svěřenských fondů.
Uvádí to v obžaloba, kterou začne projednávat pražský městský soud.
Babiše a Nagyovou (dříve Mayerovou) státní zástupce Jaroslav Šaroch obžaloval v březnu. Oba obžalovaní navrhovali soudu, aby obžalobu předběžně projednal, předseda trestního senátu Jan Šott jim ale nevyhověl a nařídil hlavní líčení, které začne 12. září.
Nagyová je obžalovaná z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU, Babiš pak z pomoci k dotačnímu podvodu. Podle trestního zákoníku jim hrozí až desetileté vězení, Šaroch pro ně navrhuje podmínky a peněžité tresty. Babiš i Nagyová vinu v minulosti odmítli.
Dotovaná farma Čapí hnízdo.
Nagyová podle obžaloby v únoru 2008 podala žádost o dotaci pro společnost Farma Čapí hnízdo a to i přes to, že věděla, že firma nesplňuje podmínky pro poskytnutí dotace. V té době byla místopředsedkyní představenstva Čapího hnízda.
V žádosti podle Šarocha uvedla nejen formální naplnění podmínek pro udělení dotace, ale také nepravdivou informaci, že je Farma Čapí hnízdo malým a nezávislým podnikem. Úředníkům také zamlčela, že osobou, která společnost fakticky ovládá, je právě Babiš.
Babišova bývalá poradkyně také podle Šarocha neuvedla, že společnost Farma Čapí hnízdo hodlá po dokončení výstavby areálu působit na stejných trzích jako společnost Agrofert. Proto, aby byly zkoumány vztahy mezi podniky prostřednictvím fyzických osob, totiž musí podniky působit na „stejném relevantním trhu“ nebo na sousedních trzích.
Nagyová také úředníky neinformovala o angažovanosti společností Agrofert a Imoba v úvěrových vztazích Farmy Čapí hnízdo v souvislosti s financováním výstavby areálu, „tedy skutečnosti dokládající evidentně bezproblémový přístup společnosti Farma Čapí hnízdo k finančním zdrojům pro realizaci projektu,“ uvedl v obžalobě Šaroch.
Babiš jepak obžalován z toho, že ke zdánlivému vytvoření formálních předpokladů pro udělení dotace ve druhé polovině roku 2007 zajistil vyvedení společnosti, tehdy ještě pod názvem ZZN Agro Pelhřimov (Agro a.s.), ze skupiny Agrofert a prodej akcií svým dětem a partnerce.
Akcie byly zaplaceny z Babišova účtu. Důvodem tohoto převodu akcií bylo podle Šarocha „účelové a formální vytvoření zdání, že společnost Agro a.s. je samostatný nezávislý malý nebo střední podnik, který není propojen se žádnou jinou společností“.
Později Babiš podle obžaloby zajistil, aby bratr jeho partnerky získal většinu akcií, a to proto, aby jeho příbuzní neměli určité množství hlasovacích práv. Společnost tak podle obžaloby zdánlivě naplňovala definici nezávislého podniku, a mohla se ucházet o dotaci.
Vyplacením dotace pak podle obžaloby vznikla Regionální radě škoda 49,9 milionu, z čehož 42,5 milionu bylo poskytnuta z rozpočtu EU a po 3,7 milionech korun pocházelo ze státního rozpočtu a z rozpočtu Středočeského kraje. (sfr)
