Evropská unie přece jen za 1 bilion koupí zbraně Ukrajině. Vyšachovala prý Maďary a Orbána. (Ilustrační foto)
Evropská unie našla způsob, jak obejít maďarské veto na nákup zbraní pro Ukrajinu financovaný z výnosů zmrazených ruských aktiv. Tento krok by mohl také otevřít cestu k půjčce ve výši 50 miliard dolarů (1,16 bilionu korun) pro Ukrajinu zeměmi skupiny G7.
Šéf diplomacie EU Josep Borrell řekl, že Maďarsko se zdrželo hlasování o vyčlenění výnosů ze zmrazených ruských aktiv, a proto „by nemělo být součástí rozhodování o použití těchto peněz“.
S tím, že jde o sofistikovanou právní cestu, jak obejít maďarské veto, což je podle něj v pořádku.
Obejití Maďarska, které má nejvstřícnější vztahy s Moskvou v rámci EU, by mohlo pomoci odstranit překážku, jež mohla komplikovat snahy skupiny G7 získat do prosince 50 miliard dolarů na půjčku pro Kyjev.
Splácení této půjčky by mělo být financováno z výnosů zmrazených ruských aktiv.
Obavy Spojených států a dalších zemí G7, že Maďarsko zablokuje rozhodnutí EU nechat ruská aktiva zmrazená na neurčito, zpomalily jednání o této rozsáhlé půjčce. Podle činitelů obeznámených se situací by však právní klička Bruselu měla stačit jako záruka pro splácení půjčky.
Maďarsko může i nadále blokovat pomoc Ukrajině například tím, že bude proti prodlužování sankcí vůči Rusku, což se každých šest měsíců schvaluje jednomyslně.
EU podle Borrella navrhla Maďarsku dohodu, která by jim umožnila nepodporovat Ukrajinu výměnou za to, že nebudou blokovat pomoc ostatních zemí. Maďarsko tuto nabídku odmítlo.
Borrell zdůraznil, že ani nabídka, že jejich peníze nebudou použity pro Ukrajinu, nestačila, což podle něj souvisí se silnými vazbami Maďarska na Rusko.
Státy skupiny G7 se předběžně dohodly, že Ukrajině do konce letošního roku zajistí 50 miliard dolarů prostřednictvím zmrazených ruských aktiv.
Zvažují k tomu využití výnosů z úroků ze zmrazených aktiv ruské centrální banky na pomoc Ukrajině. Tato aktiva mají hodnotu 325 miliard dolarů. Výnosy z úroků by měly sloužit jako záruka pro půjčku Kyjevu ve výši 50 miliard dolarů.
Rusko se zlobí
Rusko už dříve uvedlo, že plán nasměrovat výnosy ze zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině bude mít „nepředvídatelné“ následky pro eurozónu, ekonomiky členských zemí a investiční klima.
Podle scénáře se na nákup zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím Evropského mírového nastroje (EPF) použije 90 procent výnosů. Zbývajících deset procent by se mělo prostřednictvím rozpočtu EU použít na projekty týkající se obnovy Ukrajiny. První miliardu eur by Ukrajina mohla získat už v červenci letošního roku.
Dalších 50 miliard eur pak Ukrajina obdrží od EU. Předseda Evropské rady Charles Michel už v únoru oznámil, že lídři členských států EU se na mimořádném summitu v Bruselu dohodli na finanční pomoci pro Ukrajinu. (sfr)
