Evropská komise má "Strategii připravenosti": Občané si musí přichystat jídlo na 3 dny. (Ilustrační foto - redakční koláž).

Evropská komise vytvořila „Strategii připravenosti“. Na jejím základě by si občané Evropské unie měli připravit zásoby jídla, které jim v případě nouze vydrží nejméně 72 hodin. Strategie připravenosti představená místopředsedkyní Komise Roxanou Minzatuovou má údajně „posílit schopnost EU předvídat a předcházet novým krizím a hrozbám“.

Strategie přichází v době, kdy Evropská unie čelí „stále složitějším krizím a výzvám, které nelze ignorovat, od rostoucího geopolitického napětí a konfliktů, hybridních a kybernetických bezpečnostních hrozeb, manipulace a vměšování ze zahraničí až po klimatické změny a přírodní katastrofy“, uvedla Komise.

V souvislosti s rostoucími hrozbami hybridních útoků se návrh zaměřuje také na kybernetickou bezpečnost, včetně plánu na „evropský varovný systém kybernetické bezpečnosti“.

„Evropská unie musí být připravena chránit své občany,“ dodala EK. Jde o ochranu nejen obyvatel a jejich bezpečnosti, ale i fungování Unie, tedy nemocnic, škol či vnitřního trhu.

„Nové skutečnosti vyžadují novou úroveň připravenosti v Evropě. Naši občané, naše členské státy a naše podniky potřebují správné nástroje, aby mohly jednat, aby zabránily krizím a rychle reagovaly, když dojde ke katastrofě,“ uvedla ke strategii předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„Rodiny žijící v záplavových oblastech by měly vědět, co dělat, když voda stoupne. Systémy včasného varování mohou zabránit tomu, aby regiony zasažené lesními požáry ztratily drahocenný čas,“ vysvětlila.

S tím, že EU je připravena „podpořit členské státy a důvěryhodné partnery v sousedství při záchraně životů a živobytí“.

Strategie zmiňuje 30 klíčových kroků a podrobný plán, jak je splnit. Zaměřuje se například na zlepšení systémů včasného varování, posílení fungování střediska rychlé reakce ERCC, které koordinuje pomoc při pandemiích i jiných krizích, zajištění kontinuity základních služeb, jako je zdravotní péče a pitná voda, ale i posílení připravenosti populace.

Znamená to mimo jiné zvýšení povědomí obyvatelstva o hrozbách a rizicích, která se mohou objevit. Riziky mohou být přírodní katastrofy, jako jsou povodně, lesní požáry, zemětřesení a extrémní povětrnostní jevy způsobené změnou klimatu, dále katastrofy způsobené lidmi, jako jsou průmyslové havárie, technologické poruchy a pandemie.

Mezi další rizika Komise řadí hybridní hrozby, tedy kybernetické útoky, dezinformační kampaně, vměšování ze zahraničí a sabotáže kritické infrastruktury, a rovněž geopolitické krize, tedy ozbrojené konflikty, včetně možné ozbrojené agrese proti členským státům.

„Musíme být lépe připraveni, mít účinnější soubor nástrojů, jak reagovat na určité typy hrozeb,“ oznámila komisařka Minzatuová.

Poukázala také na důležitost identifikování dezinformací. Ty označila za jedno z hlavních rizik.

„Musíme být proaktivní a úzce spolupracovat mezi členskými státy,“ dodala.

Eurokomisařka pro krizové řízení Hadja Lahbibová v souvislosti s potřebnými zásobami na 72 hodin upřesnila, že by mělo jít o vodu, potraviny, zejména konzervované, světlo, hygienické potřeby a dlouhovlnné rádio, aby člověk mohl získávat informace.

„Informovala jsem se i na Ukrajině. Tam mají aplikace, které řeknou, zda se blíží dron či raketa a jestli se mají lidé okamžitě schovat do krytů či jen pod stůl. Existuje hodně věcí, o kterých se můžeme poučit od našich partnerů,“ vysvětlila. (sfr)