Evropská komise čeká na příští rok nižší růst ekonomiky v Česku a to pouhá 2 %
Evropská komise čeká na příští rok nižší růst ekonomiky v Česku a to pouhá 2 procenta. EK tak snížila výhled růstu české ekonomiky na příští rok. Odhad na letošní rok však zvýšila. Podle odhadu EK vzroste ekonomika v ČR v příštím roce o dvě procenta, což je proti jarnímu odhadu o sedm desetin procentního bodu nižší tempo.
Naopak, letos by měl být růst hospodářství ČR ve srovnání s původním předpokladem o čtyři desetiny bodu vyšší a dosáhnout 2,3 procenta.
Ve své letní makroekonomické předpovědi o tom informovala Evropská komise.
Průměrná míra inflace by dle této prognózy měla letos v ČR dosáhnout 13,9 procenta. Znamená to, že po trojici pobaltských zemí by v Česku měla být nejvyšší v EU.
Na příští rok odhaduje EK v České republice pokles inflace na 5,8 procenta.
Růst ekonomiky EU v příštím roce podle prognózy zpomalí na 1,5 procenta.
Za zvýšením letošního růstu je podle komise především výkon českého hospodářství v prvním čtvrtletí roku, kdy nedostatek některých surovin ovlivnil českou průmyslově založenou ekonomiku méně, než se čekalo.
Výkonu hospodářství pomohl postpandemický příliv nových investic a posílení exportu. Ve druhém čtvrtletí se ale už začaly projevovat dopady ruské invaze na Ukrajinu, zejména růst cen a pokles reálných příjmů, které omezují hospodářskou aktivitu.
S tím také souvisí i snížení odhadu tempa růstu české ekonomiky na příští rok.
Vyšší inflace
Inflace bude letos podle Evropské komise v ČR podstatně nad celounijním průměrem 8,3 procenta zejména proto, že ruská agrese na Ukrajině v zemi tlačí vzhůru nejen ceny energií, ale i zemědělských produktů.
Komise očekává, že se růst cen promítne například i do výše mezd, což přispěje k delšímu trvání inflace v Česku.
EK snížila výhled růstu hrubého domácího produktu v eurozóně
Růst ekonomiky Evropské unie bude v příštím roce proti původním odhadům výrazně pomalejší, a to zejména kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu. Vyplynulo to také z letní prognózy Evropské komise.
Podle ní hrubý domácí produkt (HDP) členských zemí EU vzroste o 1,5 procenta namísto 2,3 procenta, jak očekávala v květnové předpovědi.
Komise zároveň výrazně zvýšila odhadovanou míru inflace, kterou letos v průměru očekává na rekordních 8,3 procenta. Minulý odhad počítal s hodnotou 6,8 procenta.
Podle unijní exekutivy by se nic nemělo změnit na letošním růstu unijní ekonomiky, který dosáhne 2,7 procenta. Je tomu tak díky pozitivním dopadům silného loňského oživení a relativně nízké nezaměstnanosti.
V příštím roce se však do sníženého růstu zřejmě promítne očekávaný zimní nedostatek energií a snížená kupní síla domácností.
„Nevyprovokovaná ruská invaze na Ukrajinu nadále způsobuje otřesy v globální ekonomice. Moskva svými akcemi přerušuje dodávky energií a obilovin, tlačí vzhůru ceny a oslabuje důvěru,“ podotkl eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
Evroopská komise upozornila, že skutečná hodnota růstu se může od jejího odhadu lišit zejména v závislosti na vývoji války, objemu dodávek a výše cen energií.
Zhoršení odhadovaného tempa růstu se vztahuje na příští rok i pro eurozónu, která se od ledna rozšíří o Chorvatsko na 20 zemí. Místo původně očekávaných 2,3 procenta vzroste její ekonomika podle odhadu EK pouze o 1,4 procenta. (sfr)
