EU se shodla na normě stanovující omezení emisí o 55 procent k roku 2030. (Ilustrační foto)
Emise skleníkových plynů v Evropské unii (EU) musí do roku 2030 klesnout nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Na tzv. klimatickém zákonu se shodli zástupci členských států EU a Evropského parlamentu. Většina europoslanců přitom žádala ještě přísnější omezení emisí, než navrhla Evropská komise, a to o 60 procent.
„Pro EU je to zásadní chvíle. Dosáhli jsme ambiciózní dohody, která vpisuje náš cíl klimatické neutrality do závazné normy, aby vedla naši politiku v příštích 30 letech,“ uvedl místopředseda Komise Frans Timmermans.
Výsledná dohoda nicméně odpovídá návrhu, na kterém se po mnohahodinovém vyjednávání loni v prosinci shodli lídři členských zemí.
Takzvaná Evropská zelená dohoda má za cíl snížit do roku 2030 emise oxidů uhlíku alespoň o 55 procent proti hodnotám z roku 1990.
Podle klimatického zákona bude muset EU do roku 2050 vypouštět jen tolik emisí, kolik je schopna vyvážit ekologickými opatřeními.
Exekutiva navíc bude moci rozhodovat o úpravách krátkodobých klimatických cílů, a to i přes odpor členských států nebo europarlamentu.
Aby mohla norma vstoupit v platnost, musí ji ještě schválit plénum europarlamentu i ministři členských států.
Zástupci dospěli ke kompromisu den před virtuálním klimatickým summitem, který pořádá americký prezident Joe Biden. Ten oživil ekologické závazky USA po čtyřech letech vlády Donalda Trumpa, který závažnost klimatických změn popíral a dohodu považoval za ekonomicky nevýhodnou.
Česká republika s novým plánem EU na snižováni emisí nesouhlasí.
Podle vicepremiéra a ministra dopravy a průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je cíl tzv. Evropské zelené dohody 55 procent příliš komplikovaný, protože v současné době je potřeba zdroje na nastartování ekonomiky po koronavirové krizi. (pel)
