Ekonomika letos poroste "jen" o 3,1 %, průměrná inflace dosáhne 8,5 %, odhaduje ministerstvo. (Ilustrační foto: Redakční koláž)
Ministerstvo financí v nové předpovědi zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta z listopadových 4,1 procenta. Zároveň resort naopak očekává vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 8,5 procenta. V listopadové prognóze přitom počítal s růstem cen „pouze“ o 6,5 procenta.
Ministerstvo o tom informovalo na webu.
„Expanzivní fiskální politika státu vedla mezi lety 2019 až 021 k nárůstu zadlužení vládních institucí z 30 procent na 42 procent HDP. Nám teď nezbývá, než se zase vrátit nohama na zem a hospodařit jen s takovými prostředky, které máme k dispozici nebo aspoň můžeme reálně splatit,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Doplnil, že na základě nové predikce může MF v novém rozpočtu pro letošní rok počítat s vyššími příjmy o zhruba 60 miliard korun.
„O tyto příjmy nebudeme snižovat náš slib uspořit v novém rozpočtu na výdajové straně až 80 miliard korun a využijeme je na dodatečné výdaje v letošním roce, jako jsou mimořádná valorizace penzí či zvýšení příspěvků na bydlení kvůli dražším energiím,“ dodal Zbyněk Stanjura.
Za loňský rok MF odhaduje růst ekonomiky o 2,9 procenta, zatímco v listopadu to bylo 2,5 procenta. Nejvíce k tomu přispěla přispěla domácí poptávka, nejvíce navýšení zásob a spotřeba domácností.
K růstu ekonomiky loni přispěla hlavně domácí poptávka, nejvíce navýšení zásob a spotřeba domácností.
Resort předpovídá, že v letošním roce česká ekonomika vzroste o 3,1 procenta, což potáhnou investiční výdaje soukromého i veřejného sektoru, stejně jako i nadále spotřeba domácností. Tu však bude tlumit razantní nárůst životních nákladů, zejména cen energií.
Hlavním makroekonomickým i sociálním problémem bude podle ministerstva letos vysoká inflace.
„Meziroční inflace by se v prvním čtvrtletí 2022 měla pohybovat v blízkosti deseti procent a i ve zbývající části roku by měla zůstat zvýšená,“ uvedlo MF.
K inflaci by letos měl významně přispět nárůst cen elektřiny a zemního plynu. Ceny bude zvyšovat také cena ropy a rostoucí náklady na pracovní sílu.
Hospodaření sektoru vládních institucí bylo v roce 2021 velkou měrou zatíženo situací vyvolanou epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky a opatřeními provedenými v oblasti zdravotnictví a stimulační fiskální politiky. MF odhaduje, že expanzivní fiskální politika vedla k deficitu ve výši 6,1 procenta HDP a nárůstu zadlužení na 42 procent HDP. (pel)
