Evropská komise hodlá dovolit pohraničníkům Polska, Litvy a Lotyšska, aby mohli zadržet žadatele o azyl u hranic déle, než je nyní obvyklé. (Ilustrační foto)
Evropská komise hodlá dovolit pohraničníkům Polska, Litvy a Lotyšska, aby mohli zadržet žadatele o azyl u hranic déle, než je nyní obvyklé. Zároveň chce Brusel usnadnit i deportaci uprchlíků. Přes Bělorusko v posledních týdnech a měsících míří do Polska, Litvy a Lotyšska tisíce běženců, převážně z Blízkého východu, kteří se přes zmíněné země chtějí dostat dále do Evropské unie.
Země sousedící s Běloruskem na svých hranicích kvůli běžencům začaly budovat ostnaté ploty a obrátily se na EU se žádostí o pomoc.
Podle návrhu Evropské komise by měly polské, litevské či lotyšské úřady v detenčních centrech u hranic až 4 týdny na prověření migrantů a registraci jejich žádosti o azyl, zatímco v současné době je to nejvýše 10 dní.
Celková doba, po kterou budou moci země držet žadatele během vyřizování žádosti v hraničních centrech, bude až 16 týdnů. V dříve navržených celounijních pravidlech přitom Brusel počítal s 12 týdny.
Nová úprava, která by měla platit půl roku, počítá rovněž s usnadněním deportací migrantů.
Komise tak chce na zmíněné 3 pobaltské státy tlačit, aby se ujaly alespoň nejzranitelnějších běženců.
Pobaltské země, ale také EU obviňují Lukašenkův běloruský režim z toho, že cíleně posílá migranty z Blízkého východu a Afriky s cílem destabilizovat evropský blok a jako pomstu za sankce Západu.
Situace se v posledních týdnech vyostřila, když k polské hranici za doprovodu běloruských vojáků a pohraničníků dorazilo několik tisíc migrantů. Polsko se jim snaží zabránit v překonání hranice, na místě zasahovaly tisíce polských policistů a vojáků. (pel)
V4 řešila migrační krizi na polsko-běloruské hranici. Zeman nabídl Varšavě vojáky
