Systém důchodového pojištění v ČR skončil loni ve schodku 72,8 miliardy korun. Je to dosud vůbec nejvyšší propad. Výdaje na penze a správu činily loni přes 692,3 miliardy korun. Na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se v minulém roce ve srovnání s rokem 2022 vyplatilo o 97,2 miliardy korun více, penzijní výdaje tak vzrostly téměř o 17 procent.
Příjmy na pomyslném důchodovém účtu rostly pomaleji, a to o osm procent. Na odvodech se vybralo 619,5 miliardy korun.
V deficitu je systém i letos. V lednu byl v minusu 8,1 miliardy korun. Je to ale zhruba o čtvrt miliardy korun méně než loni.
Vyplynulo to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
Důchody se v minulém roce upravovaly dvakrát. V lednu rostly při pravidelné každoroční valorizaci.
V červnu se zvedly mimořádně kvůli inflaci. Vláda tehdy prosadila kvůli prudkému růstu výdajů mírnější zvýšení za zhruba 15,4 miliardy korun místo 34,4 miliardy korun.
Ministerstvo poukázalo na fakt, že systém důchodového pojištění skončil v přebytku za posledních 20 let v roce 2004, 2005, 2007, 2008, 2018 a 2019.
„Je patrné, že vývoj hospodaření systému důchodového pojištění je výrazně závislý na ekonomickém cyklu. Vysoká zaměstnanost a rostoucí platy přinášejí státnímu rozpočtu i vysoké příjmy z pojistného na důchodové pojištění, které pak mohou pokrýt všechny výdaje na důchody,“ uvedl resort.
V dobách ekonomické stagnace či poklesu pak podle ministerstva vznikají schodky tohoto systému, které mohou být navíc prohlubovány negativním demografickým vývojem, například rostoucím podílem důchodců na ekonomicky aktivním obyvatelstvu. (sfr)
TEXT ZPRÁVY MINISTERSTVA FINANCÍ ČR
Hospodaření systému důchodového pojištění
Příjmy
Příjmy systému důchodového pojištění tvoří pojistné na důchodové pojištění, penále a pokuty připadajících na důchodové pojištění, které je součástí pojistného na sociální zabezpečení.
Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje:
důchodové pojištění,
nemocenské pojištění,
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Povinnost platit pojistné mají zaměstnavatelé, zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a lidé, kteří se dobrovolně důchodově pojistili. Za zaměstnance odvádí pojistné zaměstnavatel.
Pojistné na sociální zabezpečení je založeno na pojistném principu, tj. na pravidelném placení příspěvku – pojistného. Pojistné se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. Rozhodným obdobím u zaměstnanců je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí, u OSVČ se jedná o kalendářní rok a vyměřovacím základem pro pojistné je částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % daňového základu.
Je-li takto stanovená částka nižší než zákonem stanovený nejnižší vyměřovací základ, odvádí OSVČ pojistné z nejnižšího vyměřovacího základu v závislosti na druhu samostatně výdělečné činnosti (SVČ). Minimální měsíční vyměřovací základ pro zálohu v roce 2023 u OSVČ vykonávající hlavní SVČ činí 10 081 Kč a u OSVČ vykonávající vedlejší SVČ činí 4 033 Kč.
Výdaje
Výdaje systému důchodového pojištění představují zejména výdaje na dávky důchodového pojištění, mezi které se řadí důchody starobní, invalidní a pozůstalostní. S růstem mezd se zvyšují i výdaje na dávky důchodového systému, které se od mezd odvíjí, vliv má také demografický trend stárnutí populace.
Jako výdaj se však musí započítat i náklady na jeho správu. Správní výdaje jsou známy až po skončení rozpočtového roku dle podkladu pro Státní závěrečný účet.
Saldo
Saldo systému důchodového pojištění vyjadřuje rozdíl mezi příjmy z pojistného na důchodové pojištění1 na jedné straně a součtem výdajů na dávky důchodového pojištění a výdajů na správu na straně druhé. Přesnější způsob výpočtu salda systému důchodového pojištění stanovuje vyhláška č. 76 z 10. února 2005.
Pokud je systém důchodového pojištění ve schodku, neznamená to, že stát nemá na výplatu starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů. Musí však využít v rozpočtu jiné zdroje financování, které potřebu vyšších výdajů na důchody pokryjí.
Dlouhodobý a výrazný schodek systému důchodového pojištění vytváří negativní tlak na rozpočet a je příčinou úvah politiků a veřejnosti o parametrických či systémových změnách v oblasti důchodového pojištění.
V případě, že je tento systém vyrovnaný nebo je dokonce v mírném přebytku, je to dobrá zpráva. Znamená to, že příjmy, které stát z pojistného na důchodové pojištění od zaměstnavatelů, zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných vybere, pokryjí celý objem výdajů na důchody včetně výdajů na jejich správu.
Systém důchodového pojištění skončil v přebytku za posledních 20 let v roce 2004, 2005, 2007, 2008, 2018 a 2019.
Je patrné, že vývoj hospodaření systému důchodového pojištění je výrazně závislý na ekonomickém cyklu. Vysoká zaměstnanost a rostoucí platy přinášejí státnímu rozpočtu i vysoké příjmy z pojistného na důchodové pojištění, které pak mohou pokrýt všechny výdaje na důchody.
V dobách ekonomické stagnace či poklesu pak vznikají schodky tohoto systému, které mohou být navíc prohlubovány negativním demografickým vývojem, např. rostoucím podílem důchodců na ekonomicky aktivním obyvatelstvu.
Dalšími faktory, které působí na systém důchodového pojištění, jsou zejména priority jednotlivých vlád, které mohou vést k legislativním úpravám, jako např. úpravy sazeb u pojistného na důchodové pojištění, změny ve výpočtu vyplácených důchodů či rozhodnutí vlády o mimořádných příspěvcích k důchodu.
Základní statistika důchodů
Celkový počet důchodců, kterým Česká správa sociálního zabezpečení k 31. 12. 2022 vyplácela alespoň jeden z druhů důchodů, činil 2 844 180.
Vyplácených důchodů (starobních, invalidních, pozůstalostních) bylo ke konci roku 2022 evidováno skoro 3,4 milionu. Pravidla pro vznik nároku na důchod a stanovení výše důchodu jsou k dispozici na webu ČSSZ.