Další dodavatelé energií zpochybňují přínosy komerčních energetických srovnávačů. BYZNYS NOVINY před několika dny přinesly informaci o „srovnávači“ DEAP České spořitelny, který pro uživatele může být zavádějící, jelikož zahrnuje pouhých šest, respektive pět obchodníků s energiemi a nikoliv širší nabídku z celého energetického trhu.
Oslovené energetické firmy se vůči komerčním „srovnávačům“ staví zdrženlivě a doporučují zákazníkům buď využít nekomerční srovnávač, jako je například ten provozovaný státním ERÚ, nebo využívat konkrétních nabídek přímo od obchodníků.
Jak ve svém předchozím článku zjistily BYZNYS NOVINY, Česká spořitelna nabízí svým zákazníkům externí aplikaci označovanou jako „energetický srovnávač“, který je do jisté míry jen marketingovým nástrojem několika vybraných obchodníků a nepřináší objektivní srovnání nabídek elektřiny a plynu z celého tuzemského energetického trhu.
Taková aplikace proto nemůže skýtat záruku, že by uživatelům spolehlivě pomáhala vyhledávat objektivně nejvýhodnější nabídky dodávek elektřiny a plynu v České republice.
Zmiňovaný spořitelní „srovnávač“ s názvem DEAP pro tuto rakouskou banku provozuje firma „encall“. V uvedené aplikaci jsou k dispozici nabídky pouhých šesti firem (eYello, E.ON Energie, innogy Česká republika, MND, Pražská energetika a Pražská plynárenská), z nichž navíc jedna (eYello) je dceřinou firmou jiného zde zařazeného obchodníka (PRE). (Více o tom v článku ZDE).
Přitom například Energetický regulační úřad (ERÚ) nabízí ve své vlastní aplikaci srovnání výhodnosti nabídek energetických produktů od prakticky všech tuzemských obchodníků – ve svém srovnávači zahrnuje téměř 100% nabídku celého tuzemského trhu.
Mnozí dodavatelé energií se připojují k názorům, které se ke komerčním „srovnávačům“, jako je i ten nabízený Českou spořitelnou, staví značně zdrženlivě.
Komerční a nekomerční
Podle firmy LAMA energy je potřeba rozlišovat komerční a nekomerční srovnávače s tím, že „u nekomerčních srovnávačů dochází k objektivnímu srovnání produktů od jednotlivých dodavatelů a na druhé straně spektra jsou komerční srovnávače, které samozřejmě musí generovat zisk“.
„Pokud srovnávač zařazuje pouze určité dodavatelé, tak se za nás určitě nejedná o objektivní srovnávač a spotřebitel by měl zbystřit a ptát se, proč tam nejsou uvedení i další dodavatelé,“ uvedl Jakub Tobiáš ze společnosti LAMA energy.
Ten připustil, že srovnávače mohou být obecně přínosné v tom, že si v nich zákazník může jednoduše porovnat nabídky na trhu.
„Ale skutečně si musí dát pozor, jaký srovnávač použije,“ doplnil Tobiáš.
Spořitelní „srovnávač“ DEAP označil Tobiáš za „komerční projekt“.
„Takto by k tomu měl přistupovat zákazník a samozřejmě se ptát, jakým způsobem jednotlivé dodavatele řadí,“ uzavřel zástupce firmy LAMA energy.
Konkrétní srovnávač prezentovaný Českou spořitelnou odmítla komentovat tisková mluvčí ČEZ Alice Horáková. Zdůraznila však, že srovnávače cen energií, stejně jako nejrůznější jiné srovnávače, jsou součástí tržního prostředí.
„Zákazníkům mohou sloužit jako první krok v základní orientaci a získání přehledu o dodavatelích na trhu. Srovnávače, které si zakládají na své objektivitě a důvěryhodnosti, dávají veřejně k dispozici informace o tom, odkud informace čerpá, jaké kategorie hodnotí a jaká jsou pravidla řazení výsledného pořadí,“ uvedla Horáková.
„Předpokládáme, že u drtivé většiny lidí je dalším krokem oslovení jednotlivých obchodníků, kteří pak nabídnou své aktuální produkty. Řada dodavatelů navíc svým odcházejícím zákazníkům dokáže nabídnout takzvané retenční produkty, které nejsou veřejně dostupné a v žádných srovnávačích je tedy nalézt nelze,“ upřesnila.
„Zákazník by si tedy měl rozhodovat na základě konkrétních nabídek přímo od obchodníků,“ dodala Alice Horáková z ČEZu.
Srovnávač je průměrná služba
Jiří Matoušek, marketingový ředitel a člen představenstva společnosti Centropol, na dotaz týkající se „srovnávače“ DEAP pouze uvedl, že s tímto konkrétním srovnávacím modelem jeho firma nespolupracuje.
„Neznáme motivaci České spořitelny,“ dodal.
Za nejobjektivnější označil cenový srovnávač na webu ERÚ, který podle Matouška „není motivován ničím jiným než snahou prezentovat aktuální nabídky na trhu“.
Připustil dále, že činnost některých srovnávačů jeho firmu poškozuje.
„Ano, i tak bychom mohli nazvat působení některých zprostředkovatelů, se kterými jsme se rozhodli nespolupracovat. O definici poškození může ale rozhodnout pouze soud,“ podotkl Matoušek.
„Mezi konkrétní negativní zkušenost patří oslovování našich klientů, kteří k nám přišli po pádu Bohemia Energy jako v tu dobu zákazníci bývalé Energie České spořitelny,“ informoval dále.
„Tyto klienty jsme vyvedli z režimu dodavatele poslední instance a zajistili pro ně, po celou dobu energetické krize, energie za podstropové ceny. Zprostředkovatel, se kterým jsme odmítli spolupracovat a hradit mu provize, získal na tyto klienty kontakty, samozřejmě nikoliv od nás, a využil tyto kontakty pro nás poškozujícím způsobem,“ upřesnil Matoušek.
Nezařazení nabídky firmy Centropol do cenového srovnávače hodnotí Matoušek negativně, protože, jak uvedl, „cenový srovnávač by měl ze své podstaty zobrazovat minimálně nabídky všech největších dodavatelů elektřiny a zemního plynu, a nikoliv jen těch platících“.
„Centropol je pátým největším dodavatelem elektřiny na českém trhu podle počtu odběrných míst a neměl by tak ve srovnáních chybět, podobně jako společnosti ČEZ Prodej či Pražská energetika,“ konstatoval.
Obecně označil cenové srovnávače za „průměrný, a proto důležitý prodejní kanál“.
„Samo zobrazení nabídky ale nestačí, protože často jsou obchodní výsledky ovlivněné výší odměny, kterou dodavatel hradí cenovému srovnávači za uzavření smlouvy. My v obecném porovnání poskytujeme nižší odměny, což podle našich poznatků má vliv na ochotu cenových srovnávačů naše produkty nabízet,“ prohlásil Matoušek.
Z pohledu spotřebitele jsou podle něho cenové srovnávače užitečnou službou.
„Doporučujeme ale spotřebitelům, aby cenové srovnávače vnímali jako jeden, ale nikoli jediný zdroj informací. Z výše zmíněných důvodů nemusí dostat nejlepší nabídku právě kvůli absenci nabídky některých dodavatelů, ať jsou její příčiny jakékoli.“
„Cenové srovnávače by tedy pro zákazníky měly být určitým vodítkem, nástrojem pro lepší orientaci v nabídce dodavatelů, ale měli by si informace hledat i jinde,“ uzavřel Matoušek. (sfr)
VÍCE O TÉMATU ČTĚTE ZDE:
Energetický srovnávač DEAP od ČS může být zavádějící: Nezaručuje výhodné nabídky
Srovnávačoví manipulátoři pronikli na web TV Prima: Kalkulačka elektřiny tam klame čtenáře
VŠECHNY ČLÁNKY Z ENERGETIKY: ENERGETICKÉ NOVINY
Doposud nezodpovězené otázky BYZNYS NOVIN pro firmu „encall“ z 2. 4. 2024:1a/ Proč vaše firma do srovnávače pro Českou spořitelnu (DEAP) zahrnula pouze 6 firem (respektive jen 5, viz jiná otázka), když například výše zmiňovaný srovnávač ERÚ nabízí zákazníkům srovnání všech dodavatelů na tuzemském trhu? 1b/ Dává to podle vás logiku? V čem je váš srovnávač DEAP užitečnější a objektivnější, než srovnávač ERÚ? 1c/ Je takto redukovaný „srovnávač“ DEAP (kde k příliš rozsáhlému srovnávání nedochází) podle vás seriózní nabídka/služba respektive eticky ospravedlnitelný podnikatelský záměr? 2/ Jaké přínosy podle vás má srovnávač DEAP pro zákazníky České spořitelny, když jim nabízí pouze nabídky od 5 nezávislých dodavatelů, zatímco srovnávač ERÚ nabízí všechny dodavatele v ČR? 3a/ Proč by měli zákazníci – klienti ČS – systémově preferovat právě vámi předem vybraných 5 firem na úkor komplexní nabídky všech dodavatelů, které nabízí například komplexní srovnávač od nezávislého ERÚ? 3b/ Získají podle vás uživatelé vašeho srovnávače DEAP nabízeného Českou spořitelnou reálný přehled o celém dodavatelském trhu? 3c/ Získají zákazníci ČS, kteří by měli v úmyslu jej využít, ve vašem/spořitelním srovnávači DEAP ekonomické výhody plynoucí z nabídek celého dodavatelského trhu? 4a/ Je pravda, že firmy zahrnuté ve vašem srovnávači DEAP vám platí provize (která se promítá i do cen pro zákazníky)? Je možné, aby nabídka prostřednictvím srovnávače DEAP byla pro zákazníky výhodnější, než ve srovnávači od ERÚ, když v rámci srovnávače ERÚ dodavatelé žádné provize nikomu platit nemusí? 4b/ Jinými slovy, pokud prostřednictvím srovnávače DEAP firma encall zákazníkům zhoršuje cenu maržemi pro encall, je možné v tomto prohlížeči získat výhodnější produkty/nabídky dodávek, než přímo od těch nejvýhodnějších dodavatelů, kterého zákazníkovi určí komplexní/skutečný srovnávač ERÚ? 4c/ Podle názoru některých analytiků by zákazníci ČS mohli využitím srovnávače DEAP přijít o řadu výhod, které by jinak mohli čerpat buď využitím srovnávače ERÚ nebo při jiném přímém využití některého dodavatele (bez nutnosti platit provizi zprostředkovateli, tj. firmě encall). Připouštíte, že pokud by někdo využil váš srovnávač DEAP (nabízený Českou spořitelnou), přijde tím o řadu ekonomických výhod? Tzn., je pravda, že firma encall zhoršuje svými maržemi cenu pro ty, kdo by využili uvedený srovnávač DEAP? 5/ Proč ve skutečnosti ve vašem srovnávači DEAP nejsou zahrnuty i další dodavatelské firmy? Připouštíte, jak se šíří trhem, že s vámi kvůli údajné neserióznosti nechtějí někteří energetičtí dodavatelé spolupracovat? 6a/ Proč na srovnávači DEAP prezentujete firmu eYello, která se na svém webu označuje jako Yello a bývá někde označována jako Yello Energy? Proč firma není ve srovnávači DEAP uvedena aktuálním obchodním jménem? Bylo cílem tím zmást veřejnost? 6b/ Proč do srovnávače DEAP byla zahrnuta firma eYello, která je dceřinou firmou Pražské energetiky, která je také zahrnuta ve srovnávači? 6c/ Je podle vás podnikatelsky etickéa zákaznicky seriózní, aby ve vašem srovnávači DEAP směrem k zákazníkům vystupovaly (mezi pouhými 6 dodavateli) jako „různé“ firmy dvě firmy, které jsou vlastnicky provázány, respektive, když jedna z nich vlastní tu druhou? 6d/ Je podle vás firma Yello Energy (eYello nebo Yello) v oblasti energetických produktů skutečným obchodním/dodavatelským konkurentem firmy Pražská energetika? 7a/ Nakolik je podle vás seriózní firma eYello, když na dotaz médií týkající se srovnávače DEAP odpovídá nicneříkajícími, s tématem nesouvisejícími předpřipravenými odpověďmi, které jsou ve skutečnosti jen formálními radami zákazníkům? 7b/ Máte ověřeno, že firma Yello (kterou nabízíte zákazníkům skrze srovnávač DEAP) nadále reálně existuje a vykonává podnikatelskou činnost? Nebo jde jen o fiktivní firmu a tedy v důsledku je její prezentování v aplikaci DEAP zjevně zavádějící informací vůči zákazníkům České spořitelny? 8a/ Považujete vaši aplikaci DEAP, jejímž prostřednictvím mají být oslovováni klienti ČS, za skutečný srovnávač? Nebo jde ve skutečnosti jen o marketingovou záležitost, jejímž cílem je virtuálně zvýhodnit a legitimizovat nabídku od několika s vámi spřátelených dodavatelů, s nimiž se dělíte o ekonomické benefity této marketingové akce? 8b/ Nemáte obavu, že váš a spořitelní srovnávač DEAP může být považován za – pro mnohé průhledné, pro některé neprůhledné – klamavé pseudoinformační zavádění zákazníků? 9a/ Slouží některé firmy ve vašem „srovnávači“ DEAP jen jako „křoví“ pro vytváření dojmu vítězství a objektivity pro ty výsledkově úspěšnější firmy? Je dopředu jasné, že z těch několika málo firem arbitrárně vybraných a zařazených do vaší aplikace DEAP jsou některé firmy schopnější nabízet systémově o něco lepší podmínky, než jiné firmy? 9b/ Nebo můžete garantovat a prokázat, že mezi všemi firmami zařazenými arbitrárně do vaší aplikace DEAP panuje přibližně stejná pravděpodobnost, že se umístí na prvním místě jako nejvýhodnější nabídka při reprezentativně různorodém souboru odlišných odběrových parametrů spotřebitelů? |