Dluh vládních institucí ČR stoupl ve 3. čtvrtletí 2020 meziročně o 260 miliard na 2,433 bilionu korun. (Ilustrační foto: Redakční koláž)

Dluh vládních institucí ČR stoupl ve 3. čtvrtletí 2020 meziročně o 260 miliard na 2,433 bilionu korun. Saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo schodku 42,7 miliardy korun, což představovalo 2,7 procenta HDP. 

Vyplynulo to z dat zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).

„Tento výsledek byl především ovlivněn vysokými výdaji na sociální dávky a náhrady zaměstnancům,” uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková.

K mírnému meziročnímu zhoršení salda vládních institucí o 2 miliardy korun přispěly především ústřední vládní instituce. Jejich hospodaření skončilo ve 3. čtvrtletí ve schodku 54,3 miliardy korun.

Místní vládní instituce naopak i nadále hospodařily s přebytkem 9,5 miliardy korun, který však meziročně poklesl o 5,3 miliardy korun.

Podobně i hospodaření fondů sociálního zabezpečení zůstalo v přebytku 2,1 miliardy korun, meziročně se však zhoršilo o 4,8 miliardy korun.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 6,3 procenta. Na meziročním růstu příjmů se podílelo zejména zvýšení příjmů ze sociálních příspěvků  o 15,7 procenta na 250,8 miliardy korun a daní z výroby a dovozu o 9,7 procenta na 186,6 miliardy korun.

Pokles o 18 procent byl zaznamenán pouze u daní z příjmů.

Výdaje vládních institucí vzrostly v předposledním čtvrtletí loňského roku meziročně o 6,2 procenta. Nejvíce vzrostly výdaje na sociální dávky  (o 5,4 procenta na 263,3 miliardy korun), náhrady zaměstnancům (o 6 procent na 163,1 miliardy korun) a ostatní běžné transfery (o 35,9 procenta na 8,3 miliardy korun).

Pokles byl zaznamenán pouze u kapitálových transferů, a to o 39,1 procenta na 8,3 miliardy korun.

Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně vzrostla z 38,1 procenta na 40,5 procenta HDP, přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o minus 1,9 p. b.

Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 260 miliard korun na 2,433 bilionu korun a jeho příspěvek činil 4,3 p. b.

Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán především u emitovaných cenných papírů a objemu přijatých úvěrů. (pel)