Deficit letošního státního rozpočtu ČR vyskočil v listopadu na téměř 260 miliard korun. (Ilustrační foto).

Deficit státního rozpočtu na letošní rok se během listopadu zvýšil o dalších 58,5 miliardy korun. Stát na konci listopadu hospodařil s deficitem ve výši 259,2 miliardy Kč. Loni na konci listopadu byl schodek o 10 miliard Kč vyšší, než letos. Na celý rok 2024 je schválen schodek ve výši 282 miliard korun. 

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci listopadu deficitem ve výši 259,2 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 256,7 mld. Kč.

Informovalo o tom Ministerstvo financí ČR.

Meziroční zlepšení salda o 35,5 mld. Kč bez započtení dopadu prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů bylo taženo 5,7% nárůstem výběru daní a pojistného.

I přes značný růst mandatorních titulů včetně obsluhy státního dluhu převyšují výdaje rozpočtu loňský objem jen mírně (+0,4 %) a to přesto, že zahrnují i pomoc státu určenou na úhradu nákladů spojených s následky povodní, kvůli kterým vláda rozhodla o navýšení plánovaného schodku rozpočtu o 30 mld. Kč na 282 mld. Kč.

Při pohledu na dosavadní vývoj rozpočtu není nic, co by se vyvíjelo mimo rámec našeho očekávání.

„Listopad patří z rozpočtového pohledu tradičně mezi měsíce s nejvyššími schodky, protože nedochází k posílení příjmů o čtvrtletní zálohy na DPH či daně z příjmů právnických a podnikajících fyzických osob, ty přicházejí až v prosinci. Výdajovou stranu navíc tradičně výrazně navýšily dotace regionálnímu školství, které dosáhly přes 30 mld. Kč,“ uvedl k měsíčním výsledkům ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Při pohledu na dosavadní vývoj rozpočtu není nic, co by se vyvíjelo mimo rámec našeho očekávání. Se znalostí dat k poslednímu listopadovému dni jsem přesvědčený, že dodržíme původně schválený deficit 252 mld. Kč, respektive že bude navýšený pouze o výdaje na řešení povodňových škod,“ dodal Stanjura.

Příjmy státního rozpočtu

Příjmy státního rozpočtu se na konci listopadu meziročně zvýšily o 1,1 % (+18,6 mld. Kč). Inkaso pojistného vzrostlo o 57,6 mld. Kč a čistě daňové příjmy očištěné od mimořádného zdanění (-16,4 mld. Kč) navýšily objem o 41,8 mld. Kč, k čemuž přispěla také změna rozpočtového určení daní (+9,4 mld. Kč).

Saldo naopak zhoršovaly přijaté prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (-38,2 mld. Kč), nejvíce doposud meziročně nižší refundace prostředků z Národního plánu obnovy (-23,9 mld. Kč), ale také nižší převody výnosů z majetkových účastí státu (-27 mld. Kč).

Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+16,2 %, +15,9 mld. Kč) táhl růst mezd v ekonomice a změny přijaté v ozdravném balíčku. Mezi ty patří například snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů. Efekty řady opatření se však projeví až při ročním zúčtování daně, tedy v následujícím roce.

Na inkaso daně z příjmů právnických osob (-8,2 %, -13,8 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+0,9 %, +0,1 mld. Kč), mělo vliv vyrovnání daně za zdaňovací období 2023 splatné v roce 2024 a zaplacené zálohy. Meziroční pokles inkasa ze zdanění právnických osob byl způsoben loňskou vysokou srovnávací základnou, kterou navýšilo vyrovnání daně za zdaňovací období 2022.

Zálohy v roce 2022 byly hrazeny dle daňových povinností za období 2020 a 2021, avšak sám rok 2022 byl mimořádně ziskový, a proto i vyrovnání daně za rok 2022 bylo nezvykle vysoké.

Inkaso daně z neočekávaných zisků ve výši 27,3 mld. Kč (+6,0 %, +1,5 mld. Kč) tvoří vyrovnání daně za rok 2023 a zaplacené zálohy na rok 2024. Další záloha bude splatná v prosinci.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce zvýšeny znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců se sazbou ve výši 0,6 %. Dopad tohoto opatření, kterým by mělo dojít k vyrovnání schodku systému nemocenského pojištění, činí doposud přibližně 11 mld. Kč.

Pozitivní vliv na inkaso má i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných. Objem pojistného meziročně vzrostl o 9,2 % (+57,6 mld. Kč).

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+4,8 %, +15,9 mld. Kč) se promítá růst výdajů domácností na spotřebu, stejně jako dopady změn účinných od ledna 2024. Především jde o redukce počtu sazeb daně na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty.

Inkaso spotřebních a energetických daní (+10,5 %, +14,1 mld. Kč) vzrostlo hlavně díky spotřební dani z minerálních olejů a tabákových výrobků. Meziroční růst inkasa spotřební daně z minerálních olejů (+12,8 %, +8,6 mld. Kč) je způsoben vrácením sazby spotřební daně z motorové nafty od 1. srpna 2023 na původní úroveň počátku roku 2022 (9,95 Kč/l z 8,45 Kč/l).

Vývoj inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (+9,6 %, +4,7 mld. Kč) odráží navýšení sazby daně a zdanění dosud nedaněných výrobků. Meziroční růst inkasa daní z elektřiny, zemního plynu a pevných paliv je odrazem zrušení některých osvobození. Inkaso spotřební daně z lihu meziročně de facto stagnuje (-0,1 mld. Kč), očekáváme však jeho růst v prosinci z důvodu předzásobení před dalším zvýšením daně od 1. ledna 2025, uvedlo ministerstvo.

Pouze za měsíc listopad došlo u daně z lihu k výraznému meziročnímu nárůstu inkasa (+32,9 %). Výběr spotřební daně z piva a vína nezaznamenal ve srovnání s loňským rokem významnější výkyvy.

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 8,6 mld. Kč (+0,4 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+1,4 %, +24,8 mld. Kč) tažený dávkami důchodového pojištění (+22,6 mld. Kč) a ostatními sociálními dávkami (+10,3 mld. Kč), transfery státním fondům (+21,2 mld. Kč), obsluhou státního dluhu (+17 mld. Kč), platbou veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce (+11,7 mld. Kč) a nákupy Ministerstva obrany (+10,4 mld. Kč). Dynamiku běžných výdajů naopak snižovala podpora poskytovaná v oblasti energií (-65,4 mld. Kč).

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+4,1 %, +32,9 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+3,6 %, +22,6 mld. Kč). Jejich výši kromě loňského mimořádného navýšení ovlivnila lednová řádná valorizace o 1,8 %. Rostoucí objem příspěvků na péči (+3,4 mld. Kč) souvisí s navýšením částek v návaznosti na změnu zákona o sociálních službách platnou od července tohoto roku.

Vzrostl i příspěvek na bydlení (+2,4 mld. Kč), podpory v nezaměstnanosti (+2,2 mld. Kč) a nemocenské (+2,2 mld. Kč). Mimořádnou okamžitou pomoc v posledních měsících navýšily žádosti občanů postižených zářijovými povodněmi (+0,5 mld. Kč). Naopak klesla výplata rodičovského příspěvku (-1,8 mld. Kč). Čerpání ostatních dávek prozatím nevybočuje od standardního vývoje předchozího roku.

Výrazný nárůst neinvestičních dotací státním fondům (+43,6 %, +21,2 mld. Kč) určovaly prostředky poskytnuté Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (+11,1 mld. Kč), Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+8,7 mld. Kč) a Státnímu fondu životního prostředí (+1,5 mld. Kč). Meziroční navýšení je dáno především časovým nesouladem v poskytování dotací, které překračují loňské plnění o téměř 18 p. b.

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 74,3 mld. Kč (+29,7 %, +17,0 mld. Kč). Při očištění o úrokové výnosy z protiinflačních státních dluhopisů, které byly v nejvyšších objemech vyplaceny loni v lednu, by tempo růstu dosahovalo vyšších hodnot.

Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv.   státní pojištěnce z 1 900 Kč na 2 085 Kč vedlo k posílení zdrojů veřejného zdravotního systému z prostředků státního rozpočtu o 11,7 mld. Kč (+9,2 %).

Běžné nákupy bez obsluhy státního dluhu meziročně vzrostly o 9,2 mld. Kč (+13,8 %). Nejvíce je navyšovaly výdaje Ministerstva obrany (+10,4 mld. Kč), které souvisely s pořizováním víceúčelových nadzvukových letounů F-35 (+4,4 mld. Kč) a dalšími rozvojem bojových sil Armády České republiky.

Za růstem neinvestičních transferů příspěvkovým a podobným organizacím o 4,1 mld. Kč (+5,1 %) stály předně výdaje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (+3,6 mld. Kč) posílené podporou výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (+2,2 mld. Kč) a příspěvky vysokým školám (+1,2 mld. Kč).

Naopak výrazně klesly běžné transfery podnikatelům (-54,6 %, -70,3 mld. Kč). Velká část jejich objemu i poklesu byla spojená s dotacemi do oblasti energetiky (-65,4 mld. Kč). Kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen dosáhly 8,2 mld. Kč (-42,3 mld. Kč) a dotace provozovateli přenosové soustavy 1,3 mld. Kč (-15,4 mld. Kč). Pomoc firmám v energeticky náročných odvětvích v tomto roce není vyplácena (-4,6 mld. Kč).

Podpora obnovitelných zdrojů energie v objemu 15,3 mld. Kč meziročně klesla o 3,0 mld. Kč. Z ostatních transferů klesla podpora poskytovaná prostřednictvím společných progamů Evropské unie a České republiky (-4,0 mld. Kč), zejména u Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ (-4,3 mld. Kč).

Neinvestiční transfery územním rozpočtům se meziročně snížily o 0,4 % (1,1 mld. Kč). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 196,3 mld. Kč (+10,5 mld. Kč), zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách.

Výdaje na spolufinancování sociálních služeb (25 mld. Kč) se meziročně nezměnily a jejich objem již téměř dosáhl celoročního plánu. Za snížením transferů stálo nižší zapojení prostředků společných programů s Evropskou unií (-8,4 mld. Kč), jako byl Operační program Jan Amos Komenský (-7,3 mld. Kč), klesající příspěvek na ubytování osob s dočasnou ochranou (-4,8 mld. Kč) a loňské prezidentské volby (-0,6 mld. Kč).

Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie meziročně klesly o 3,1 mld. Kč (-6 %).

Kapitálové výdaje v objemu 163,8 mld. Kč představují meziroční pokles o 9,0 % (-16,1 mld. Kč), který je nižší než tempo stanovené schváleným rozpočtem. Do průběhu uvolňování a realizace investic státu se v tomto roce promítá i skutečnost, že v letošním roce přecházíme na novou víceletou finanční perspektivu u evropských strukturálních a investičních fondů.

Téměř polovinu těchto prostředků (75,4 mld. Kč; -13,3 mld. Kč) představovaly výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie. Na poklesu se nejvíce podílely nepravidelně poskytované dotace Státnímu fondu životního prostředí (-8,7 mld. Kč), Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-8,4 mld. Kč) a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-1,9 mld. Kč).

Nižší objem investic poskytnutý obcím a krajům (-4,5 mld. Kč) neovlivnily národní dotace, které mírně  meziročně vzrostly o 0,4 mld. Kč. Naopak investiční nákupy Ministerstva obrany , zaměřené na udržení a rozvoj schopností Armády České republiky, překonaly loňskou úroveň o 14,8 mld. Kč.

Transfery vysokým školám (+4,4 mld. Kč) navyšovala realizace projektů Národního plánu obnovy, Operačního programu Spravedlivá transformace a Operačního programu Jan Amos Komenský. (sfr)