Dánsko chce odradit uprchlíky. Žadatelů o azyl se chce zbavit a posílat do zemí mimo Evropu. Dánští poslanci navrhují, aby zodpovědnost za příjem žadatelů nesla třetí země. Dánové se pokoušeli uzavřít dohodu s různými státy včetně Tuniska a Etiopie, nejslibněji ale vypadají jednání s Rwandou.
Z návrhu zákona vyplývá, že by uprchlíci po příjezdu do Dánska byli zaevidováni na úředníci by na základě otisků prstů prověřili, zda migranti nežádali o azyl v jiné zemi EU.
Následně budou posazeni do letadla mířícího do Afriky, kde další procesy vyřizování žádosti zastane třetí země. Dánsko se pokoušelo uzavřít dohodu s různými státy včetně Tuniska a Etiopie, nejslibněji ale vypadají jednání s Rwandou.
Organizace zabývající se lidskými právy proti návrhu protestují. Tvrdí, že pokud budou dánský příklad následovat i další země, ocitne se právo na azyl v ohrožení.
„Myšlenka, že bohaté země si mohou zaplatit cestu ven ze svých mezinárodních závazků a zbavit žadatele o azyl práva na to, aby Dánsko jejich žádosti posoudilo, je hluboce znepokojující,“ napsala organizace Amnesty International.
Dánský ministr pro migraci Mattias Tesfaye se ale brání argumenty, že opatření bude humánnější než dosavadní procesy, protože sníží příliv uprchlíků, kteří kvůli vidině lepšího života riskují svůj život na nebezpečných migračních trasách.
Plány dánské vlády podporuje i valná většina dánské populace.
Dánská premiérka a předsedkyně dánské sociální demokracie Mette Frederiksenová se k omezování přílivu přistěhovalců zavázala ve své předvolební kampani.
V roce 2020 požádalo o azyl v Dánsku 1 547 lidí, což bylo nejméně od roku 1992.
Pro srovnání – podle dat zveřejněných ministerstvem vnitra v České republice požádalo v roce 2019 o mezinárodní ochranu, tedy o azyl či doplňkovou ochranu, 1 922 lidí.
I tak je Frederiksenová toho názoru, že počet žádostí podaných v Dánsku v loňském roce je stále vysoký. Letos v lednu avizovala, že má ambici žádosti o azyl v Dánsku „snížit na nulu“. (pel)