Co nám covid dal a co vzal: Konzervativní institut uspořádal diskusi s Markem Zemanem. (Ilustrační foto).

Konzervativní institut uspořádal začátkem června klubovou diskuzi na téma „Co nám COVID dal a vzal?“. Hlavním hostem diskuse byl MUDr. Marek Zeman, primář a odborný zástupce Vinohradského ambulantního sdružení, s.r.o.  

Na akci byly diskutovány dopady virového onemocnění na společnost, především ve vztahu ke státem vynucovaným opatřením, která měla přispět k potlačení a zvládnutí celosvětové pandemie.

Debata se týkala také dopadů státních opatření a samotného virového onemocnění na tuzemské veřejné zdravotnictví, na vývoj mortality v průběhu i po skončení hlavní fáze koronavirové pandemie, ale také následkům omezování preventivního lékařství.

MUDr. Zeman se v úvodu vrátil ke genezi koronavirové pandemie. Přiklonil se k variantě nechtěného úniku viru covid-19 z Wuchanského institutu virologie v Číně. S tím, že role Číny po úniku viru byla podle Zemana zásadně negativní, neboť čínské úřady vzniklou situaci bagatelizovaly.

Za spornou označil i roli Světové zdravotnické organizace (WHO), která podle něho byla zpočátku příliš ovlivněna Čínou a popírala, že by se jednalo o pandemii.

Podle oficiálních dat onemocnělo na světě koronavirem celkem 766,8 milionu lidí, z toho celkem 6,936 milionu osob zemřelo „s coviedem“. Přičemž, jak poukázal Zeman, tito zemřelí sice měli covid, ale nelze prokázat, že koronavirus byl příčinou jejich úmrtí.

V České republice podle oficiálních statistických údajů onemocnělo na covid celkem 4,6 milionu obyvatel, z nichž 42,7 tisíc zemřelo. Je zřejmé, že značná část dalších případů onemocnění nebyla ve statistikách podchycena.

Doktor Zeman v diskusi na dotaz účastníků charakterizoval covid jako „silnou chřipku“ s tím, že koronavirové onemocnění kvantifikoval jako dvakrát silnější, než nejsilnější běžná chřipka.

Poukázal také na fakt, že v České republice se vyskytlo celkem 17 případů úmrtí (v souvislosti s covidem) u osob mladších 18 let. Celkem 92 procent všech vážných či smrtelných případů covidového onemocnění se týkalo osob nad 65 let věku.

Akcent debaty se následně posunul k problematice proticovidového očkování. Podle Zemana bylo toto očkování zbytečné u mladých lidí. Domnívá se, že u této skupiny osob byly (respektive jsou) rizika očkování vyšší, než benefity plynoucí z vakcinace.

Naopak, u starších lidí měly podle Zemana vakcíny přínos a sehrály pozitivní roli.

Zeman vyslovil názor, že dlouholeté riziko plynoucí z očkování mRNA vakcínami je v současné době spekulativní otázkou. Poukázal přitom na problematičnost testování tohoto typu proticovidových vakcín.

Podle Zemana tato vakcína nebyla řádně otestována a to ani z hlediska doby testování, ani z hlediska kvantity vzorku osob, na kterém byla vakcína testována.

Testování totiž trvalo pouhých 10 měsíců. U jiných vakcín je běžné, že testovací fáze trvá 10 let.

„Je otázka, zda tato metoda urychleného testování stačí k tomu, aby lidstvo přežilo?“ zeptal se s nadsázkou Zeman.

V této souvislosti také Zeman kritizoval politiku Evropské komise při nákupu covidových vakcín. Poukázal na fakt, že EU podepsala s farmaceutickými společnostmi kontrakt na dodávku v průměru 10 dávek vakcíny pro každého obyvatele Unie, tj. celkem asi 5 miliard vakcín.

„Tohle nemohl udělat normální člověk,“ podotkl Zeman.

Vyslovil současně názor, že covidová pandemie byla vládnoucími strukturami využita k tomu, „aby se vyzkoušelo, co všechno se dá s lidmi udělat“.

Zeman se v závěru zamyslel nad širšími důsledky covidové pandemie. Podle něho měla i své pozitivní stránky, a to například v tom, že „pomohla spojit lidstvo“.

Současně však tato pandemie měla negativa, neboť byla zneužita politiky a nadnárodními firmami a vedla k omezení základních lidských svobod, dovodil Zeman.

V závěru Zeman zdůraznil, že za „desetkrát nebezpečnější, než byl covid, považuje Green Deal“.

Green Deal, neboli Zelená dohoda pro Evropu, je souborem politických iniciativ, který má „nasměrovat Evropskou unii na cestu k ekologické transformaci s konečným cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. (sfr)