Česko kleslo v Indexu vnímání korupce na 46. příčku na světě. Je pod průměrem EU. (Ilustrační foto).

Česko kleslo v Indexu vnímání korupce o pět míst na 46. příčku na světě. Je pod průměrem EU. Informoval o tom mezinárodní sekretariát Transparency International (TI) v Berlíně, který zveřejnil  dnes zveřejnil výsledky nového Indexu vnímání korupce (Corruption Perceptions Index – CPI) za rok 2024. Česko v něm získalo 56 bodů ze 100 možných.

Obsadilo tak 46. příčku ze 180 hodnocených zemí světa. Oproti loňskému výsledku si pohoršilo o jeden bod, v globálním žebříčku se propadlo o pět příček.

Za průměrem Evropské unie, který oproti předchozímu roku spadl o 2 body, zaostává ČR o 6 bodů. Příčinou je podle TI „nedostatečná vládní strategie omezující korupci, odsouvání potřebných systémových reforem a v neposlední řadě nízká politická integrita“.

Podle TI politici v Česku pravidelně slibují, že budou posilovat protikorupční mechanismy a zákony a deklarují, že budou sami na sebe přísnější v oblasti korupčních kauz.

„V praxi ale napříč vládními stranami i opozicí vidíme, že podporu mají jen ty legislativní kroky týkající se korupce, které po nás vyžaduje Evropská unie. V případě dílčích kauz pak často politici uplatňují dvojí metr.“

„V Česku jsme pravidelně svědky situací, kdy vláda Petra Fialy (ODS) přijímá protikorupční legislativu až v momentě, kdy hrozí sankce za neplnění zahraničních závazků plynoucích z členství v EU či po tlaku Skupiny státu proti korupci (GRECO).“

„Další motivací jsou pro politiky finanční prostředky z evropského rozpočtu. Jakmile tyto dva aspekty chybí, vládní poslanci dělají maximum pro to, aby buď legislativu vykostili v nefunkční paskvil, nebo ještě hůře, spadla ve Sněmovně pod stůl,“ zdůraznil David Kotora, výkonný ředitel TI ČR.

Příkladem je podle něho novela o státním zastupitelství, která sice částečně zaceluje mezery a posiluje nezávislost justice v Česku, ale opět k ní došlo až po letech tlaku ze strany protikorupčních organizací, veřejnosti a mezinárodních institucí.

Další ilustrací je prý Národní plán obnovy, který v sobě nese řadu povinností, mimo jiné zákonnou regulaci lobbingu, bez jejichž splnění nemusí ČR dosáhnout na stamiliardové dotace z Evropské unie.

„Samostatnou kapitolou jsou pak jednotlivé kauzy politiků napříč spektrem, které jasně ukazují, že sliby o vyvozování odpovědnosti a vyšší politické kultuře jsou jen prázdným předvolebním lákadlem,“ dodal.

Index vnímání korupce (Corruption Perceptions Index – CPI) je globálně nejcitovanější expertní žebříček o korupci. Hodnotí 180 zemí a regionů na bodové škále 0 až 100, kde 100 bodů označuje zemi téměř bez korupce a naopak. CPI je sestavován na základě 13 dílčích zdrojů/indexů od renomovaných mezinárodních institucí a zaměřuje se na veřejných sektor.

Nejedná se tedy o vox populi. Mezinárodní sekretariát TI v Berlíně zveřejňuje CPI již od roku 1995. Ten je tak pravidelným výročním datovým hodnocením dostupným pro širokou veřejnost, média, soukromý a státní sektor a pro politiky samotné.

Nejlepší je Dánsko

První místo ze 180 zahrnutých zemí v rámci Indexu vnímání korupce (CPI) bez ztráty znovu opanovalo Dánsko s celkově 90 body ze 100 možných. Na druhém místě následuje Finsko (88 b.) a na třetí pozici Singapur (84 b.).

Dále v pořadí je Nový Zéland (83 b.), který po delší době vypadl z první trojice. Na sdílené páté pozici najdeme Lucembursko, Norsko a Švýcarsko (všechny tři země s 81 b.).

Osmou příčku obsadilo Švédsko (80 b.), devátou pozici pak Nizozemsko (78 b.). První desítku uzavírají na sdílené pozici Austrálie, Island a Irsko (všechny země mají 77 b.).

Na dno globálního žebříčku CPI se propadl Jižní Súdán, který oproti loňsku ztratil 4 body a v letošním hodnocení získal pouze 8 bodů, Somálsko ztratilo ve srovnání s loňskými výsledky další dva body (9 b.) a obsadilo předposlední pozici. Pouze o bod více získala Venezuela (10 b.), o další dva body lépe si vedla Sýrie (12 b.).

Česko versus sousedé

Česká republika (56 b.) v rámci sedmadvacítky Evropské unie (ø 62 b.) stejně jako loni dosáhla na 16. pozici. Na posledních příčkách ve srovnání členských zemí EU zůstávají Rumunsko (46 b.) a Bulharsko (43 b.), které po loňském dvoubodovém polepšení dva body opět ztratilo. Maďarsko si o bod pohoršilo (41 b.) a nadále drží nejslabší pozici v EU.

Žádná ze sousedních zemí Česka si oproti roku 2023 nepolepšila. ČR a Polsko (53 b.) ztratily jeden bod. Německo si pohoršilo o 3 body (75 b.), Rakousko pak o 4 body (67 b.). Nejzásadnější propad zaznamenalo Slovensko, které ztratilo ve srovnání s předchozími výsledky 5 bodů na letošních 49.

Ukrajina a Rusko

Od 24. února 2022 probíhá v Evropě největší válečný konflikt od druhé světové války. Důvodem je invaze Ruské federace v čele s diktátorem Vladimírem Putinem, která vojensky napadla nezávislou Ukrajinu.

Ukrajina je od té doby velmi často nepřesně ze strany zejména dezinformačních médií a prokremelské propagandy uváděna jako nejzkorumpovanější země Evropy. Data a fakta ale hovoří jasně.

Rusko oproti loňsku ztratilo 4 body a dosáhlo tak celkem na 22 bodů, což znamená propad ze 141. místa na 154. příčku, kterou sdílí s Ázerbájdžánem, Hondurasem a Libanonem. To navazuje na sestupný trend z minulých let.

Ukrajina po loňském výrazném skoku nahoru jeden bod ztratila (35 b.), pohoršila si však ve srovnání pouze o jednu příčku (105. místo). (sfr)