Česko v žebříčku časové náročnosti daňové administrativy skončilo v Evropě na 26. místě, hned za Německem.

Česko se z hlediska časové náročnosti plnění daňových povinností ocitlo v nelichotivé spodní části žebříčku evropských zemí. Každé firmě v ČR zaberou daně ročně celkem v průměru 234 hodin času, což zemi zařadilo až na 26. příčku mezi státy EU a EFTA. Lépe než Česko se umístilo nejenom Slovensko, ale i země jako Rumunsko, Řecko či Chorvatsko.

Výsledky vyplynuly z reprezentativní celosvětové studie společnosti PWC a Světové banky (World Bank Group) nazvané „Paying Taxes 2017“. V ní byla mimo jiné zkoumána časová náročnost plnění administrativní povinnosti vůči státu a to u tří typů daní: daně z příjmu firem (korporátní daň), zaměstnaneckých daní (včetně všech povinných odvodů za zaměstnance) a „spotřebních“ daní, respektive daní souvisejících se spotřebou (tedy včetně DPH).

Nejlépe ze zkoumání vyšlo miniaturní San Marino se zanedbatelnými 52 hodinami ročně.

Ze států „normální“ velikosti je na tom v Evropě nejlépe Švýcarsko, kde ke splnění všech uvedených daňových povinností firmě postačuje celkem 63 hodin za rok.

Suverénně poslední mezi 32 zkoumanými státy EU a EFTA (Evropské sdružení volného obchodu) skončilo Bulharsko. Ke splnění všech daňových povinností zde firma ročně potřebuje v průměru 453 hodin…

Jen o stupínek „lépe“ se umístily Maďarsko (31.) s celkovými 277 hodinami a Polsko (30.) s celkovými 271 hodinami, jež tamní firma musí ročně „investovat“ do splnění všech svých daňových povinností.

Česko je 26. mezi 32 státy Evropy

Česko v žebříčku časové náročnosti daní skončilo na 26. místě, hned za evropským ekonomickým lídrem, Německem. Celková doba potřebná ke splnění uvedených daňových povinností dosáhla v České republice 234 hodin ročně. Na korporátní daň musí firmy v Česku věnovat 53 hodin, na zaměstnanecké daně 87 hodin a na spotřební daně (včetně DPH) 94 hodin.

Zjištěných 234 hodin ročně, jež firma v ČR musí ročně vynaložit na administrativu nutnou k řádnému splnění všech státem vyžadovaných daňových povinností, znamená (při 8-hodinové pracovní době) celkem více než 29 plných pracovních dní (tedy téměř 1,5 kalendářního měsíce), po které by se 1 pracovník musel plně věnovat daňové administrativě pro stát…

Domácí ministerstvo financí výsledky výzkumu komentovalo poměrně optimisticky. Stav, kdy se ČR řadí mezi státy s největší časovou náročností plnění daňové zátěže, dává Babišův úřad do vztahu k výsledkům našeho západního souseda.

„Česká republika se nachází na úrovni srovnatelné s Německem a oproti údajům z minulosti se výrazně zlepšila,“ uvedl Jakub Vintrlík z oddělení Vnější vztahy a komunikace ministerstva financí.

MF: „Česká republika se nachází na úrovni srovnatelné s Německem a oproti údajům z minulosti se výrazně zlepšila.“

Opoziční politici však výsledky studie hodnotí zcela odlišně.

Povinnosti a buzerace

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek řekl, že výsledky studie pro něho nejsou překvapivé.

„Vyzval jsem vládu a ministra financí, aby tento problém řešili. Oni však místo toho zavádí další a další povinnosti typu EET nebo kontrolního hlášení, které hraničí s buzerací podnikatelů,“ konstatoval Kalousek.

Současně vyslovil obavu, že v dalších letech Česká republika dopadne v uvedeném průzkumu ještě hůře…

Klacky pod nohy

Podle ekonomického experta ODS Jana Skopečka výsledek studie, respektive umístění ČR mezi evropskými zeměmi „naznačuje, do jaké míry stát komplikuje podnikatelům život a jak jim hází klacky pod nohy“.

„Naši podnikatelé čelí nejen vysokým daním, ale i obrovské byrokratické a administrativní náročnosti spojené s jejich výpočtem, vykazováním i placením. To podnikatele demotivuje, odvádí je od toho hlavního, tedy od uspokojování potřeb zákazníků,“ zdůraznil Skopeček.

Tím je poškozována celá společnost a ekonomika, která roste méně, než by mohla za předpokladu nízkých a jednoduchých daní, domnívá se Skopeček.

Tragické Česko

Určitou skepsi vůči výsledkům srovnávání zemí z hlediska časové náročnosti daní vyslovil předseda SPD Tomio Okamura.

„Studie měří nesouměřitelné, protože všude jsou jiné systémy. Aby to mělo smysl, museli bychom měřit i poměr ´výkon versus cena´, tedy zda míra byrokracie odpovídá tomu, co od ní dostávám zpět. Což je samozřejmě v případě České republiky také tristní,“ prohlásil.

Podle něho by se mělo v České republice raději mluvit o byrokracii jako takové.

„Ta se totiž zvyšuje navzdory tomu, že máme třetí tisíciletí a drtivou většinu informací si státní správa může zjistit sama bez obtěžování občanů,“ konstatoval Okamura.

„Česko je na tom tragicky a Sobotkova a Babišova vláda totálně zklamala. Slyšíme jen prázdné řeči o tom, že bude líp, ale realita je velmi špatná. Byrokracie se stále zhoršuje,“ dodal šéf SPD.

„Česko je na tom tragicky a Sobotkova a Babišova vláda totálně zklamala. Slyšíme jen prázdné řeči o tom, že bude líp, ale realita je velmi špatná. Byrokracie se stále zhoršuje.“

Na vině však podle Okamury nejsou samotní úředníci, ale „ti, kdo tvoří tak špatné systémy – a to jsou vládní politici v čele se Sobotkou a Babišem, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL v současné vládě a Kalouskova TOP09 a ODS v minulé vládě“.

Irský příklad

Předseda Svobodných, europoslanec Petr Mach k výsledkům studie uvedl, že Česká republika má zastaralé, neefektivní a drahé zdanění práce.

„Vláda přenáší povinnosti se složitým vyřizováním daní jednotlivců na firmy, které musí mít rozsáhlé mzdové účtárny. To se musí změnit a je smutné, že to vláda vůbec neřeší. Za příklad by si mohla vzít třeba Estonsko nebo Irsko,“ podotkl Mach.

Irsko se v žebříčku umístilo na 4. místě s celkovými 82 hodinami nutnými na daňovou administrativu; Estonsko s 84 hodinami skončilo šesté.

Přenášení administrativy daní na firmy je podle Macha škodlivé pro celou ekonomiku a zejména pro malé a střední podniky.

„Pro ně jsou tyto náklady relativně vyšší než pro velké firmy. Zjednodušení daní by firmám uvolnilo ruce pro jejich hlavní činnost,“ konstatoval šéf Svobodných.

S tím ostatně souhlasí i šéf „topky“.

„Malí a střední podnikatelé musí svůj čas věnovat odvodové agendě a nemají tolik prostředků, jako velké firmy, aby si najímali armádu poradců a konzultantů,“ podotkl Kalousek.

Řešením má být samovyměření

Babišovo ministerstvo financí k možnostem zlepšování situace v oblasti náročnosti daňové administrativy uvedlo, že připravuje novou koncepci na zlepšení daňového systému s názvem „MOJE daně“.

„Pracujeme na novém zákonu o daních z příjmu, který bude koncepčně řešit zdanění příjmů a klást důraz na stabilitu a daňovou neutralitu,“ informoval resort.

Teze a myšlenky nového zákona mají být představeny v září roku 2017.

„Pracujeme na novém zákonu o daních z příjmu, který bude koncepčně řešit zdanění příjmů a klást důraz na stabilitu a daňovou neutralitu.“

„Příprava je samozřejmě navázána na zjednodušení daňového systému a rozšiřování elektronizace daňové správy,“ upřesnil Vintrlík z ministerstva financí.

Upozornil také, že Babišův úřad připravuje tzv. samovyměření. Na základě tohoto nástroje má poplatníkovi odpadnout čekání na to, jak se správce daně vypořádá s podaným daňovým přiznáním.

Daňové kiosky

„Projekt také počítá s elektronickým portálem pro správu daní, takzvaným ´daňovým kioskem´. Poplatník se tak kdykoliv bude moci z pohodlí domova podívat na kompletní přehled o svých daňových povinnostech, historii, automaticky se mu vyplní některé údaje v daňovém přiznání a také bude moci portál využívat k jednoduchému účetnictví,“ informovalo ministerstvo.

V názorech na řešení nadměrné administrativní zátěže spojené s daněmi se však opoziční politici liší.

Jednotné inkasní místo

Exministr financí Kalousek poukázal na to, že jako šéf resortu financí připravil a prosadil „výrazné zjednodušení daňového systému, především sjednocení základů daně z příjmů a obou pojistných“.

„To představovalo nutnou podmínku pro zřízení ´Jednoho inkasního místa´, které by poplatníkům ušetřilo čas a snížilo administrativní náklady.“

Snížit se tak měl počet formulářů, plateb i podání a měla se sjednotit kontrola.

„Tato opatření, která již legislativně platila, měla nabýt účinnosti od roku 2015. Bohužel je současná vláda zrušila,“ upozornil Kalousek.

Velký počet daní

ODS poukázala na svůj návrh na zrušení silniční daně a daně z převodu nemovitostí. Složitost daňového systému je totiž podle této strany dána i velkým počtem nejrůznějších daní.

„Také jsme navrhovali vrátit sazby DPH na úroveň před startem Nečasovy důchodové reformy a zrušit solidární přirážku,“ podotkl Skopeček.

Uvedené kroky by měly vést k nižším daním a jednoduchému daňovému systému. ODS se podle Skopečka bude nadále snažit o zjednodušování daňového systému a o zrušení ´obrovského počtu´ výjimek, které existují.

„Je potřeba si ale přiznat, že to bude obrovský souboj s nejrůznějšími zájmovými skupinami, které si za ta léta výjimky vylobovaly. Je však nezbytné se o to snažit, jinak podnikatelském sektoru a celé ekonomice nepomůžeme,“ konstatoval ekonomický expert ODS.

Daňové paušály

Okamurova SPD chce současnou složitou daňovou byrokracii zlepšovat zaváděním daňových paušálů všude tam, kde to je možné.

Prosazovat chce také „daňovou spravedlnost“.

Okamura: „Začal bych principem, že nic, co si stát může zjistit sám, nesmí chtít po občanovi.“ 

„Ihned bych zrušil jako protizákonnou a nemravnou platbu DPH z faktur, které nebyly zaplaceny, a začal bych pracovat na skutečné elektronizaci celé státní správy. Začal bych principem, že nic, co si stát může zjistit sám, nesmí chtít po občanovi,“ deklaroval Okamura.

Sjednocení sociálních odvodů

Svobodní chtějí současnou náročnou daňovou administrativu řešit sjednocením sociálních odvodů a daně z příjmů do jednoho jednoduchého odvodu.

Navrhují také sjednocení DPH do jediné sazby a zrušení spotřebních daní z elektřiny, plynu a uhlí.

„To dohromady bude obří daňová úleva pro lidi i firmy, jak pokud jde o výši daní, tak pokud jde o byrokracii,“ prohlásil předseda Svobodných, Petr Mach.